Ukradený herec a zmizení první dámy aneb Když poslední cesta není poslední

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Vedli vzrušující život, za jehož trvání je milovaly, obdivovaly, a někdy také řádně nenáviděly, miliony lidí. Pak zemřeli - a ani po smrti neměla jejich těla klid. Naopak, čekalo je někdy pořádně bizarní cestování.

Marie Eva Perónová

Marie Eva Perónová,zdroj: Profimedia.cz

Jedním z nejproslulejších je například příběh Charlieho Chaplina. Hollywoodský král grotesky zemřel v úctyhodném věku 88 let na Boží hod vánoční ve Švýcarsku. Pohřbili ho na hřbitově v Corsier-sur-Vevey ve švýcarském kantonu Vaud. A ani ne o půl roku později, 1. května 1978, se do hrobu vloupali dva nezaměstnaní cizinci - Polák Roman Wardas a Bulhar Gantcho Ganev s "geniálním" plánem na zbohatnutí. 

Rakev s Chaplinovými ostatky ukradli a po Chaplinově vdově Ooně vymáhali výkupné ve výši 600 tisíc dolarů. Nu, neklaplo to. Během velké akce je policisté dopadli a rakev našli zahrabanou v kukuřičném poli u vesnice Noville. Byla vrácena zpátky na hřbitov a její důstojné spočinutí pojistil beton.

profimedia-0166463944

Charlie Chaplin ve 30. letech,zdroj:Profimedia.cz

Ještě dramatičtější posmrtnou cestu měly ostatky Evy Perónové - neboli Evity, manželky prezidenta Juana Peróna. Perónová se za života těšila velké popularitě. Vedle politické kariéry svého manžela podporovala i dobové sociální projekty a argentinské ženské hnutí, zemřela však velice mladá. V pouhých 33 letech podlehla rakovině děložního čípku.

Již v noci poté, co zemřela, povolal Perón doktora Pedra Aru, s požadavkem, aby jeho zemřelou manželku nabalzamoval. Ara, který měl za sebou studia v Evropě, byl vyhlášený svou technikou, při níž využíval glycerin a mrtví tak vskutku vypadali "jako by jen spali". Pustil se tedy do práce. Po smrti Evita dostala také nový blond přeliv a manikúru. 

 

profimedia-0017392385

Pohřeb Evy Perónové,zdroj:Profimedia.cz

Argentinci též vystrojili Evitě státní pohřeb, do té doby přípustný jen pro hlavy státu. Po dalších přípravách bylo tělo vystaveno v její bývalé kanceláři, do doby než vznikne monumentální projekt - památník na její počest. K tomu však nikdy nedošlo. V roce 1955 Peróna svrhla vojenská junta, musel rychle opustit zemi a nepodařilo se mu zajistit převoz Evitiných ostatků.

Ty se pak ztratily na dlouhých 16 let. V roce 1970 guerillová skupina Montonerros podporující perónismus dokonce zajala a zavraždila exprezidenta Pedra Eugenia Aramburu, částečně prý i proto, že dohlížel na "zmizení" Evitina tělo. 

Objevilo se o rok později, kdy se zastánci perónismu navraceli v Argentině do politiky. Tehdy členové junty prozradili, že Evita leží pohřbená v milánské kryptě pod jménem María Maggi.

Bylo umožněno, aby se "přestěhovala" do Perónova domu ve španělském exilu, kde zůstala několik let. V roce 1973 se Juan Perón stal potřetí prezidentem, ve vlasti však tehdy byl "jen" se svou třetí ženou Isabelou. Ta nechala, už jako prezidentka, Evitino tělo převézt do vlasti až v roce 1974, po Perónově náhlé smrti. 

I tehdy však nebyly její ostatky vystaveny okamžitě a ke slovu přišel další mistr svého řemesla - Domingo Tellechea, který upravil tělo tak, aby mohl být znovu vystaveno. A měl co dělat. Perónová měla poškozený obličej i jedno z chodidel, podle Tellechea možná proto, že se jí někdo snažil napasovat do příliš malé rakve. Tělo podle některých svědectví také vykazovalo známky bití. Navzdory desetiletím pohřbení i necitlivému zacházení však prý bylo znát, že Ara před více než 20 lety odvedl vynikající práci. 

Tellechea přitom tím, že tento "job" vzal, velmi riskoval. Ač v dané době nebylo prozrazeno, že tělo Evity upravil právě on, bylo mu prý jasné, že se o tom odpůrci Perónových dozvědí. A v rozhovoru pro BBC o desetiletí později uvedl, že mu později telefonicky vyhrožovali a k ochraně rodiny tak měl po ruce zbraň.

Poté, co byla Isabela Perónová v roce 1976 svržena dalším vojenským pučem a země se topila v násilí, i on odešel do zahraničí, kde pokračoval ve své mistrovské kariéře. A Evita Perónová putovala do rodinné hrobky na nóbl hřbitov Recoleta v Buenos Aires. Leží pět metrů pod zemí, v opevněné kryptě. A snad už konečně v bezpečí.

Kupte si kousek revolucionáře

Podivnou cestu absolvovalo i tělo dalšího Argentince, revolucionáře Che Guevary. Toho v říjnu 1967 s pomocí CIA zajali příslušníci bolivijské armády a krátce poté byl na příkaz bolivijského prezidenta Reného Barrientose popraven sedmadvacetiletým seržantem Mario Teránem

Po smrti jeho tělo přepravili do městečka Vallegrande, kde na nějakou dobu skončil v jedné z místních prádelen. Zde byly pořízeny také posmrtné fotografie Che Guevary. K mrtvému revolucionáři později armáda pustila i místní a někteří z nich si "na památku" stříhali prameny jeho vlasů.

profimedia-0017421563

Posmrtná fotografie Che Guevary,zdroj:Profimedia.cz

Totéž učinil i jeden z vojáků. Pramen uložil do knihy, kde zůstal desítky let. V roce 2007 se ovšem rozhodl s připomínkou starých časů rozloučit a nabídl ji v internetové akci za "příjemných" 100 tisíc dolarů. Uspěl. Unikátní pramen zakoupil majitel knihkupectví v Texasu a vystavil ho ve svém obchodu. 

Po světě ale putovaly i revolucionářovy ruce. Vojenský lékař v Bolívii je oddělil od těla a byly odeslány do Buenos Aires k porovnání otisků prstů, neb právě Argentinci Che Guevarovy otisky měli. Z Buenos Aires nakonec ruce poslali na Kubu, kde skončily v úkrytu.

Zbytek těla však Bolivijci pohřbili neznámo kam. Celá desetiletí se říkalo, že revolucionáře spálili, nebo že dokonce vystavené mrtvé tělo patřilo jinému člověku. Jenže všechno bylo jinak. 

V půli 90. let bývalý bolivijský generál Mario Vargas prozradil spisovateli Jonu Lee Andersonovi, který o Che Guevarovi napsal knihu, že tělo leží poblíž přistávací dráhy ve Vallegrande.

Začalo velké pátrání trvající přes rok - v červnu 1997 našel tým odborníků masové hroby se sedmi těly, z nichž jedno postrádalo ruce. To později identifikovali jako ostatky Che Guevary. V kapse oblečení nalezeného v hrobu byl pytlík s tabákem, který dal Che Guevarovi pilot bolivijské armády. 

Ještě téhož roku putoval i zbytek těla Che Guevary, vlastním jménem Ernesta Rafaela Guevary a jeho soudruhů na Kubu a konal se velkolepý pohřeb. Nyní je Che Guevara uložen v mauzoleu v Santa Claře, tedy městě, kde se na sklonku roku 1958 účastnil významné bitvy kubánské revoluce. 

Tagy: smrt pohřeb Argentina Švýcarsko zahraničí Kuba poprava Bolivie zajímavosti a kuriozity celebrity a slavní zločiny a kriminalita

Zdroje: BBC,cracked.com,vlastní