Právě vítězstvím v jižanské Georgii překonal Biden počet 1968 delegátů, což mu zajistilo nadpoloviční většinu a tím i nominaci, kterou mu formálně udělí srpnový sjezd demokratů v Chicagu. Trumpovi k překonání nutné hranice, kterou v jeho případě bylo 1215 delegátů, zase dopomohla výhra ve Washingtonu.

Biden dosud podle serveru NBC News získal 2101 z celkových 3934 delegátů demokratů a Trump 1228 z celkem 2429 republikánských delegátů. Oba politici své soupeře v nominačním souboji porazili zcela jednoznačně.

Biden, který poprvé na hlavu státu kandidoval neúspěšně už před 37 lety, získá demokratickou nominaci podruhé v řadě, Trump bude republikány v červenci v Milwaukee nominován dokonce potřetí za sebou. V roce 2016 dokázal nominaci proměnit ve vítězství ve volbách, když porazil demokratku Hillary Clintonovou, o čtyři roky později ale podlehl Bidenovi.

"Voliči teď před sebou mají rozhodnutí týkající se budoucnosti této země. Povstaneme a budeme bránit naši demokracii, nebo ji necháme rozvrátit jinými? Obnovíme právo vybrat si a budeme chránit naše svobody, nebo si je necháme vzít extremisty?" naznačil Biden v prohlášení, jak vnímá blížící se politický střet.

Bude to po téměř 70 letech poprvé, kdy se v prezidentských volbách po čtyřech letech znovu střetnou ti samí politici. Naposledy se to stalo v roce 1956, kdy republikánský prezident Dwight Eisenhower podruhé za sebou porazil demokrata Adlaie Stevensona.

Letos jsou ale podle agentury Reuters Američané jen pramálo nadšení z toho, že se Biden a Trump utkají znovu. Oba jsou podle průzkumů veřejného mínění u většiny voličů neoblíbení. Nedávný průzkum pro AP ukázal, že jen 38 procent Američanů je spokojených s tím, jak Biden vykonává svou funkci, zatímco 61 procent vyjádřilo nespokojenost.

Trump zase jako první exprezident v amerických dějinách čelí čtyřem obžalobám v celkem 91 bodech, mimo jiné kvůli snaze nelegálně zvrátit výsledky minulých voleb. I tak ho zatím průzkumy veřejného mínění mírně favorizují.