"Ukazuje se, že teorie se od praxe liší, objektivní faktory dalšího možného rozšíření práce z domova převládají. Nejde to změnit ráz na ráz, stejně jako se struktura naší ekonomiky nezmění v průběhu pouhého roku. Změna se může jen urychlit," poznamenala hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Největší překážkou pro to, aby více zaměstnanců pracovalo z domova, je fakt, že práce ze své podstaty může být uskutečňována pouze na pracovišti. Tento důvod uvedlo 50 procent zaměstnavatelů. Tato bariéra je typická pro restaurační služby, stavební práce nebo přepravu zboží.

Na 17 procent zaměstnavatelů uvedlo, že dalšímu rozšíření práce z domova nejvíce brání nutnost komunikace, ať již s klienty, partnery, ostatními zaměstnanci, nebo se státními orgány. To platí především pro maloobchodní prodej a pro osobní služby.

Dalším nejčastěji uváděným důvodem je, že nezbytné vybavení pro výkon práce, respektive nástroje k práci, se nachází pouze na pracovišti. Jde o hlavní bariéru rozšíření práce z domova pro 14 procent respondentů, a to především ve zpracovatelském průmyslu.

Každá desátá firma uvedla, že všichni její zaměstnanci mohou pracovat z domova. Týká se to především služeb pro podniky a části osobních služeb. I v případě těchto zaměstnavatelů se počítá se střídavou prací z domova a z pracoviště. "To potvrzuje, že trvale vykonávat práci z domova může v této chvíli i díky charakteru práce jen nepatrné množství zaměstnanců," dodala Kubelková.

Výrazně menší bylo zastoupení firem, které jako důvod nemožnosti dalšího rozšíření home office uvedly nízkou produktivitu práce z domova, případně fakt, že výkon práce podléhá přísné regulaci. V podstatě nulovou roli v tomto případě hraje kvalifikace, zkušenosti, návyky, zdravotní stav, nízká ochota nebo další dispozice zaměstnanců, managementu nebo postoj stávajících vlastníků firem.

Pro mnoho firem je home office stále těžko uchopitelný, a to nejen z pohledu produktivity či vybavenosti pro výkon práce z domova, ale rovněž z pohledu právního, neboť zákoník práce jej výslovně neupravuje, řekl ČTK partner právní kanceláře BDO Legal Lukáš Regec. Zaměstnavatel se podle něj může snadno dostat se zaměstnancem do sporu kvůli proplácení nákladů za energie, v případě prokazování pracovního úrazu nebo při provádění kontroly pracovní aktivity, ať fyzicky nebo pomocí softwaru. I proto může být ochota menších firem umožňovat práci z domova nižší, než se předpokládalo dodal.

Šetření Hospodářské komory se konalo do 24. listopadu. Celkem se do něj zapojilo 818 respondentů - členů Hospodářské komory, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů ČR.