Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček si na středeční odpoledne předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Sdělí mu protest proti postupu Ruska při vyhoštění zaměstnanců české ambasády. Sněmovní výbor pro obranu i zahraniční výbor vyzvaly vládu, aby narovnala počty diplomatů na české ambasádě v Moskvě a na ruském velvyslanectví v Praze.

Premiér Andrej Babiš dnes výbuch ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, do kterého měli být podle zjištění českých tajných služeb zapojeni ruští agenti, nazval bezprecedentním teroristickým útokem na českém území. V pondělí uvedl, že o státní terorismus nešlo. Česko žádá o solidaritu Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO). Ruský prezident Vladimir Putin jednání s českým vedením neplánuje, Rusko obvinění ze zapojení do výbuchů odmítá.

Sněmovní výbor pro obranu se podle jeho předsedkyně Jany Černochové domnívá, že by vztahy s Ruskem měly být nastartovány od nuly včetně diplomatické služby. Počet ruských diplomatů by se proto měl snížit na stejný počet, jaký má Česko v Rusku, tedy na pět či na šest. Hamáček uvedl, že Zmejevskij bude ve středu jako první seznámen s případnou další českou reakcí.

Úspěšná bezpečnostní operace

Kauza Vrbětice byla podle vicepremiéra Jana Hamáčka nejúspěšnější bezpečnostní operací. Vedla k rozbití rezidentur ruských tajných služeb SVR a GRU v Praze, což Hamáček označil za „fenomenální úspěch“. Řekl to dnes při projednávání ve Sněmovně.

Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček si na středeční odpoledne předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského | zdroj: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

„To, že jsme jim (Rusku) vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu,“ uvedl Hamáček, který je ministrem vnitra a pověřeným ministrem zahraničí. Pokud má nějaký stát „jednotku zabijáků“, za které Hamáček označil agenty ruské vojenské tajné služby GRU, musí počítat s následky po odhalení jejich činnosti.

Hamáček také poukázal na zvýšenou aktivitu prokremelských dezinformačních webů po odhalení celé záležitosti. „Byli jsme obviněni, že tady děláme něco v žoldu USA,“ podotkl vicepremiér.

Vyhoštění 18 ruských diplomatů, kteří byli identifikováni bezpečnostními složkami jako agenti tajných služeb, bylo podle Hamáčka výsledkem operace trvající dva týdny. „Já si stojím za každým jedním rozhodnutím za těch posledních 14 dnů, stojím si za každým rozhodnutím té party, která seděla do noci na ministerstvu vnitra a přemýšlela, co s tím,“ prohlásil Hamáček.

Kritická slova na adresu Ruska pronesl bývalý šéf české diplomacie a nynější ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Nedělejme si iluze. Ten způsob, kterým se Rusko pohybuje tady po Evropě, ten je v tomto naprosto brutální a Rusko tím bohužel opravdu dokazuje, že nedbá na suverenitu zemí a dokonce ani nebere váhu lidských životů,“ prohlásil. Domnívá se, že nejde o nic zcela nového, ale že to patří k historii Ruska. „Víme, že tady máme mocnost, která takto naprosto brutálně je schopna nerespektovat suverenitu země, nerespektovat ztráty na životech a dokonce popřít nos mezi očima,“ prohlásil.

Zaorálek připomněl sestřelení letadla malajsijských aerolinií v červenci 2014 nad Ukrajinou, kde většina z téměř tří stovek mrtvých byli Nizozemci. Řekl, že tehdejší nizozemský ministr zahraničí předstoupil před parlament, také neměl důkazy, ale přesto tamní parlament k incidentu zaujal jednoznačné stanovisko. Zaorálek pokládá za důležité neztratit komunikační kanál s Ruskem. Česko by s ním mělo řešit věci samo bez prostředníka. Jiná země v roli prostředníka nemusí mít stejné zájmy jako Česko, domnívá se.

Jde nebo nejde o teroristický útok?

Výbuch muničního areálu není podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z právního hlediska prověřován jako trestný čin teroristického útoku. Trestní zákoník také nezná pojem státní terorismus. „Je čistě na politické reprezentaci, jak toto jednání v politické a mediální rovině označí,“ uvedl na twitteru Pavel Zeman.

Babiš se dnes poté, co akci označil za teroristický útok, omluvil za pondělní vyjádření, že šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Za tato slova čelil kritice. „Použil jsem slovo zboží, za to se omlouvám, tak jsem to nemyslel. Je mi líto, že přišli o život naši spoluobčané. Nebylo to vůbec takhle myšleno. Já jsem jenom interpretoval to, co nám bylo řečeno,“ řekl premiér.

Čeští velvyslanci v členských zemích EU a NATO se mají podle Hamáčka obrátit na vlády a požádat spojence o solidaritu. ČR mimo jiné žádá, aby země zvážily předvolání ruských velvyslanců, a vyzývá ke kolektivní akci, která by směřovala k solidárnímu vyhoštění identifikovaných příslušných ruských zpravodajských služeb z členských států EU a NATO.

Česko také žádá o podporu spojenců při zajištění chodu ambasády v Moskvě. „Vyzveme na půdě NATO a EU k mobilizaci strategické komunikace, která vychází ze zkušeností zemí, které vypověděly ruské zpravodajce a čelily nebo čelí ruským dezinformacím této souvislosti,“ řekl Hamáček.

Zásah do integrity ČR

Hnutí Starostové a nezávislí kvůli možnému zapojení ruských agentů do výbuchu mluví o bezprecedentním zásahu do integrity České republiky. Sněmovna by podle předsedy Víta Rakušana měla událost odsoudit. Podle Pirátů a STAN by dolní komora měla například zavázat vládu, aby požadovala náhradu škod pro fyzické i právnické osoby, pokud se vina Ruska potvrdí.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš řekl, že Česko by mělo také usilovat o koordinovanou akci států EU a NATO a požádat o svolání summitu EU. Rovněž předseda ODS Petr Fiala míní, že Česko musí začít mnohem větší diplomatickou ofenzivu a vyzývat státy EU a NATO, aby konkrétními kroky projevily solidaritu.

Kauzou se příští týden budou s největší pravděpodobností zabývat poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání. Čeští členové EP chtějí odsouzení ruské viny za explozi, o níž jsou přesvědčeny české tajné služby, prosadit i do společného parlamentního usnesení. Podle místopředsedkyně EP Dity Charanzové by navíc mohli ke kauze vydat společné prohlášení šéfové politických skupin.

Fakta ukazují, že agenti se pohybovali po areálu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že se Česko svými nepředvídatelnými akcemi, destruktivními pro vztahy s Ruskem, chce podobat Spojeným státům. „Považujeme takovou linii Prahy za prostou zdravého rozumu,“ citovala agentura TASS Peskova. Obvinění o účasti ruských tajných služeb na explozích ve Vrběticích jsou podle Putinova mluvčího „samozřejmě pobuřující“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila vyšetřování výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích za „přehlídku marasmu“.

O vyšetřování zapojení ruských agentů do výbuchu dnes přišel členy sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) informovat ředitel BIS Michal Koudelka. Předseda komise Pavel Bělobrádek je po jednání přesvědčen, že exploze byla akcí ruských tajných služeb. Fakta jasně ukazují, že ruští agenti se před výbuchem ve vrbětickém areálu pohybovali, napsal ČTK Bělobrádek. Komise poděkovala důstojníkům kontrarozvědky za profesionální práci.

Armáda na twitteru uvedla, že její muniční sklady jsou střeženy nejvyšším možným stupněm zabezpečení dle zákonných norem. „Od zavedení ochrany Vojenskou policií s využitím elektronického systému střežení v roce 2004 nedošlo k žádnému incidentu, který by ohrozil muniční skladiště. Sytém je v režimu utajení,“ napsala armáda.

Vláda kvůli podezření vyřadila z připravovaného tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany ruskou společnost Rosatom. Energetická společnost ČEZ tomuto rozhodnutí rozumí. „Bezpečnostní otázky týkající se národní bezpečnosti nikdy neřeší firmy. Tato oblast podle smlouvy patří výsostně státu, a my rozumíme rozhodnutí vlády. Nyní uděláme maximum pro úspěch tendru ve třech uchazečích,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Z analýzy společnosti CRIF vyplývá, že Rusové jsou nejčastějšími zahraničními vlastníky českých společností. V ČR je aktuálně zaregistrováno 13 337 subjektů, které mají ruského vlastníka.