Očkování vakcínou AstraZeneca v posledních dnech pozastavily některé státy. Ministerstvo zdravotnictví má podle Babiše prověřit možnost prodloužit interval mezi dávkami očkovacích látek, aby bylo možné dát první dávku rychleji více lidem.

Česko podávání preparátu nepřerušuje. Ministr zdravotnictví Jan Blatný novinářům v pondělí řekl, že se neprokázala souvislost vakcíny s případy výskytu krevních sraženin. Babiš dnes řekl, že se na záležitost Blatného na radě pro zdravotní rizika ptal. „On odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a ČR bude pokračovat dál v očkování,“ prohlásil premiér.

Česká vakcinologická společnost navrhuje upravit interval mezi první a druhou dávkou vakcíny proti covidu-19. U očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna může podle nich být až šest týdnů. V současné době je druhý termín přidělovaný zhruba po 21, respektive 28 dnech. U AstraZeneky by měl zůstat interval 12 až 13 týdnů.

Babiš řekl, že ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol se delšími intervaly zabývat. „My v podstatě s dalšími experty jako profesorem (předsedou České vakcinologické společnosti Romanem) Chlíbkem a epidemiologem (Petrem) Smejkalem vlastně naléháme na ministerstvo zdravotnictví, aby prověřili možnost delšího intervalu,“ uvedl premiér. Umožnilo by to naočkovat větší množství lidí první dávkou rychleji než dosud. „Doufejme, že si to na ministerstvu vydiskutují a přijmou urychleně nějaký závěr,“ řekl.

Některé státy pozastavují očkování AstraZenekou

Očkování vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca pozastavily od pondělí Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Švédsko, Lotyšsko či Lucembursko. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.

„Očkování pozastavujeme, abychom se ujistili o bezpečnosti,“ uvedl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Země se tak rozhodla na doporučení Institutu Paula Ehrlicha, jenž v Německu působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání látky. Spahn dále řekl, že cílem prověrky je posílení důvěry v přípravek. Dodal, že je nutné objasnit sedm zaznamenaných podezřelých případů mozkové žilní trombózy.

Rozhodnutí Francie oznámil prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci po setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Šéf Elysejského paláce krok označil za „preventivní opatření“ a vyjádřil naději, že očkování preparátem bude obnoveno po kladném stanovisku EMA. Madrid posléze uvedl, že Španělsko očkování vakcínou od firmy AstraZeneca pozastavuje zatím na dva týdny. Na stanovisko EMA nyní bude čekat rovněž Itálie, kde rozhodnutí o „preventivním a dočasném“ pozastavení podávání vakcíny AstraZeneky ohlásila tamní léková agentura AIFA.

EMA: Krevní sraženiny nejsou u očkovaných častější

Evropská agentura pro léčivé přípravky dnes vydala prohlášení, kde opakuje, že krevní sraženiny se u očkovaných nevyskytují častěji než u zbytku populace. Jednotlivé případy nežádoucích vedlejších účinků už začala zkoumat, po čtvrteční mimořádné schůzi bezpečnostní komise oznámí své další kroky.

Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, nechal se dnes slyšet britský úřad pro kontrolu léčiv. „Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citoval web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.

Dánská agentura pro léčivé přípravky v neděli večer podle agentury Reuters uvedla, že pacientka, která krátce po očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca zemřela na následky krevních sraženin, měla „velmi neobvyklé“ příznaky. U šedesátileté ženy zdravotníci zjistili snížené množství krevních destiček, krevní sraženiny ve velkých i malých cévách a krvácení.

Podle firmy AstraZeneca zdravotníci její očkovací látku v Evropské unii a Británii podali 17 milionům lidí, přičemž analýza údajů o očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin.