Poslankyně za stát Nové Mexiko se stala vůbec první zástupkyní domorodých obyvatel Spojených států v čele některého z ministerstev federální vlády. Podle agentury Reuters jí připadne ústřední úloha při realizaci Bidenových plánů pro boj s klimatickými změnami.

Pro schválení demokratické političky se vyslovilo 51 členů Senátu, zatímco 41 jich bylo proti. V hlasování ji podpořili i někteří republikánští senátoři a senátorky - Lindsey Graham z Jižní Karolíny, Lisa Murkowská z Aljašky a Susan Collinsová z Maine.

Podle Reuters bylo hlasování vyvrcholením několik týdnů trvající kampaně domorodých indiánských kmenů a ekologických organizací za senátní potvrzení nominace Haalandové do ministerské funkce. Na odpor se stavěli někteří republikánští senátoři kvůli svému přístupu k ropnému průmyslu.

V únoru se bouřlivé dvoudenní slyšení Haalandové před senátním výborem pro energetiku a nerostné suroviny stalo svým způsobem referendem o těžbě fosilních paliv, připomíná Reuters. Část republikánských členů horní komory Kongresu se nelíbila její účast na protestech proti budování ropovodu, podpora plánu ekologizace amerického hospodářství Zelený nový úděl či pozastavení vydávání nových federálních těžebních licencí Bidenovou administrativou.

Haalandová bude z pozice ministryně vnitra dohlížet nad využíváním zhruba dvou milionů kilometrů čtverečních půdy patřící federální vládě a domorodým kmenům. Stejně tak bude vykonávat dozor nad vztahem vlády s celkem 574 uznanými indiánskými kmeny v USA. Podle agentury AP je to poprvé, kdy se bude záležitosti domorodých Američanů z titulu funkce šéfa vnitra spravovat zástupce této komunity.

„Vzhledem k dlouhému a bouřlivému vztahu mezi federální vládou a domorodými kmeny je příchod poslankyně Haalandové do čela ministerstva vnitra nesmírně důležitý okamžik pro Ameriku,“ řekl minulý týden vůdce senátní většiny Chuck Schumer.

„Potřebujeme toho spoustu napravit, obnovit naši kulturu a přimět ostatní, aby si připustili, že kamkoli tady stoupnou, tak jsou na indiánské zemi. Že současný stav je výsledkem ničení a zabíjení. Ne proto, abychom v ostatních vyvolávali pocit viny. To trauma jsme my i oni zdědili po svých předcích, ale je potřeba ty rány zahojit. A Deb je pro nás výchozí bod, kde bychom s tím měli začít,” říká Sandra Hopeová z kmene Haliwa-Saponi na serveru iRozhlas.cz.