Zaznamenali jste to? Největší česká automobilka Škoda Auto zase vyrábí jízdní kola (tady) a podporuje stavby cyklostezek.

Proč ne? Bicykly patří k jejím tradicím. Společnost Laurin & Klement s nimi začínala, až poté se zaměřila na výrobu aut a začlenila se do strojírenského gigantu Škoda.

Nestanou se nakonec bicykly jejím hlavním výrobním programem? Pokud budou politici trvat na chystaných emisních normách… Pro sichr si nakupte kola, anebo elektrokola.

Kup si elektromobil, zachráníš Zem

Politici z Evropské unie chtějí zachránit planetu, zbavit ji emisí skleníkových plynů, které ji oteplují a mezi které patří oxid uhličitý (CO₂). Chvályhodný záměr.

K tomu si šéfové vlád dali smělý cíl: Do roku 2030 snížit emise z nových aut a dodávek o 35 procent proti roku 2021. A obdobnou regulaci chystají také pro kamiony.

Ukažme si na několika číslech, co to znamená pro auta.

Cyklisté sem, auta tam. Snímek Nuselského mostu v Praze během jarní cyklojízdy. Zachycuje levá strana snímku předobraz budoucnosti? | zdroj: Profimedia

Pro tento a příští rok je emisní limit stanoven na 130 gramů CO₂ na kilometr. Přepočteno na litry paliva to znamená 4,85 litru nafty a 5,56 litru benzínu na 100 kilometrů v modelovém režimu jízdy. Pro rok 2020 a 2021 je předepsán horní strop emisí CO₂ 95 g/km. To odpovídá 3,54 litru nafty a 4,06 litru benzínu.

A jak to má vypadat v roce 2030? Limit bude na 62 gramech CO₂ a spotřeba na 2,32 litrech nafty a 2,64 litrech benzinu. Taková norma je stěží reálná i pro auta na zkapalněný zemní plyn (LNG), která jsou schopna vypouštět o pětinu míň CO₂ proti nynějším benzínovým autům.

Má taková norma ještě smysl? Neměli bychom auta se spalovacími motory rovnou zakázat, jinak formulováno – snížit emise o 100 procent? Někdo měl politikům říct, co je v technických možnostech spalovacích motorů. A také to, jak bude auto vyrobené podle plánované regulace jezdit a kolik toho uveze.

Šup s ním do zásuvky!

Recept, jak se s takovou regulací vypořádat, je nasnadě: Auta do zásuvky, tedy elektromobily.

Komfortní řešení. Minimální hluk a téměř žádné vibrace. Jízda takovým autem je požitek. Pokud si na ně zvyknete, návrat do tradičního auta se spalovacím motorem vám bude připadat jako cesta do pravěku.

Auta do zásuvky jsou pro řidiče atraktivní svou jednoduchostí a tím, že nevyžadují tak důkladnou údržbu a servis. Pohon obstará elektromotor poháněný akumulátory. Spalovací motor je komplikované zařízení. Potřebujete k němu čerpadlo, rozvody, převodovku, chladicí soustavu... U auta do zásuvky takové harampádí odpadá.

Není to přitom výkřik technického pokroku. Americký koncern GM už v minulosti elektromobil vyráběl. Nechal ho však "zabít", což popisuje dokument "Who Killed the Electric Car?" z roku 2006 (viz upoutávka). Vůz EV1 nakonec nechala automobilka sešrotovat.

zdroj: YouTube

To ale neznamená, že jsme připraveni přesednout do elektromobilů. Auta "na baterky" je nutné zdokonalit, aby akumulátory měly větší kapacitu, umožňovaly větší dojezd a daly se rychleji nabít. A výroba musí být efektivnější, aby jejich ceny mohly jít dolů. Obojí se však dá zvládnout.

Nahlíženo z Evropy má elektromobilita nespornou výhodu v tom, že se zbavíme závislosti na ropě z Putinova militantního Ruska, které v Evropě testuje na přeběhlících nervové plyny a radioaktivní látky. A také na černém zlatu od barbarského rodu Saúdů, který je schopen své odpůrce čtvrtit na konzulátech.

Pro Česko může být dobrou zprávou, že lithium, které leží pod zemí v okolí Cinovce a které je klíčovou surovinou pro akumulátory, se vyplatí těžit. Pokud se však tento předpoklad potvrdí.

Takže zbývá nakoupit elektromobil, anebo aspoň hybrid, a šup s ním do zásuvky.

…a kde zásuvku najdu?

Správná otázka. Každý nebydli v rodinném domě. Nabíjecích stanic je v Česku zatím jako šafránu – něco přes tři stovky.

Umíte si představit, že za dvanáct let, kdy má platit drakonická regulace, bude ve městech aspoň u třetiny parkovacích míst zásuvka pro dobíjení elektromobilu? Mělo by to tak být.

"Aby bylo možné cíl Evropské unie splnit, musel by zásadně stoupnout tržní podíl elektromobilů ze současného jednoho procenta na třicet, a to během dvanácti let," cituje agentura Reuters Carlose Tavarese, šéfa sdružení výrobců a prezidenta koncernu PSA.

V podmínkách naší vyspělé a rozvinuté byrokracie, kde o se každém projektu rozhoduje několik let (někdy i několik desítek let), se třetinový podíl parkovacích míst s dobíječkami v roce 2030 dá pokládat za sci-fi.

No a k tomu se dá připojit druhá otázka, která pohled na bezemisní dopravu komplikuje: Budeme mít dostatek elektřiny, kterou bychom auta nakrmili?

Soláry nebo větrníky flotilu elektromobilů neutáhnou, to je jasné. S uhlím, ba ani s plynem počítat nemůžeme, to bychom jen přesunuli emise z aut do elektráren. Takže jádro.

Pamatujete, že v roce 2011 vypsala vláda soutěž na dostavbu dvou reaktorů temelínské elektrárny? Pak ji zase odpískala. Teď se uvažuje o další soutěži. Mezitím však vypršela životnost reaktorů v Dukovanech... Co s tím?

Ještě věříte v rychlý rozvoj elektromobility v Česku?

Kaše vychladne

A jak to skončí v roce 2030? Nemějte obavy, titulek je nadsázka.

Nějaké únikové cestičky, jak to u nereálných plánů bývá, se nakonec najdou. O jedné už politici uvažují: Pokud podíl elektromobilů a hybridů ve flotile výrobce přesáhne určitou hranici, mohla by firma mít méně přísné cíle pro emise.

Žádná kaše se zkrátka nejí tak horká, jak se uvaří.