„Je to opravdu dobré. Mnoho oblečení je koupeno, ale nenošeno. Myslím, že je to skvělý způsob, jak mít možnost nosit nové oblečení, aniž bychom ničili planetu,“ říká nadšeně 37letá Ikram Cakirová, která pracuje v nevládní organizaci. Do knihovny chodí zhruba každé tři týdny a je spokojená, že si díky této iniciativě šetrné k planetě může obohatit svůj šatník. Tentokrát přišla vrátit strakatou modrobílou halenku a odnesla si podobný model v růžové barvě.

Jak napsala agentura AFP, knihovna (ZDE) sídlí na rušné ulici v centru nizozemské metropole a nabízí pestrou škálu stovek modelů, které jsou pravidelně obměňovány. Na každém kousku oblečení je cedulka se dvěma údaji. Jeden ukazuje mnohdy značně vysokou cenu, za kterou je možné si oděv koupit, a ten druhý pronájem za den, který je obvykle od 50 centů (asi 12 korun) do několika eur.

„Módní průmysl je jedním z nejvíce znečišťujících na světě,“ vysvětluje Elisa Jansenová, která iniciativu založila v roce 2014 společně se svými dvěma sestrami a kamarádkou.

Podle údajů OSN si v době rychlé módy průměrný člověk kupuje o 60 procent více oblečení než před patnácti lety. Každý kus se navíc v průměru používá dvakrát kratší dobu než dřív. Každou vteřinu se na světě spálí nebo vysype na skládku objem oblečení odpovídající obsahu jednoho popelářského vozu, uvádí nadace Ellen MacArthurové.

Móda je zodpovědná za třetinu toxických mikroplastů vypouštěných do oceánů a až za osm procent emisí skleníkových plynů. Při výrobě textilu se ročně spotřebuje 215 bilionů litrů vody. „Knihovna oblečení“ s hřejivou atmosférou, bílými cihlovými zdmi, barevnými rostlinami a nábytkem má být jedním z řešení.

„Vždy nové oblečení. Dobré pro planetu. Experimentujte se svým stylem. Vyzkoušejte si, než si něco koupíte,“ vybízí plakát. LENA nabízí svůj sdílený šatník také on-line. V několika velkých nizozemských městech má sběrná místa, kde je možné si oblečení vyzvednout nebo vrátit.

Jansenová vždy pracovala v oblasti opětovného použití oblečení, zejména ve vintage obchodech. Tento styl je však omezený a neumožňuje nákup nových kousků. „Proto vznikla myšlenka sdílet oblečení ve velkém sdíleném šatníku,“ vysvětluje.

Každý zákazník zaplatí za členství deset eur (247 korun). Průkazku má více než 6000 lidí, ale pravidelnost výpůjček se liší, přiznává rodačka z Amsterdamu. Při výběru kolekce je nejdůležitější kvalita oblečení, přednost dostávají udržitelné značky, říká Jansenová. „Rychlou módu tady nenajdete,“ zdůrazňuje s odkazem na trend, kdy se oblečení levně nakoupí a pak rychle vyhodí.

„Před devíti lety jsme byli opravdu mezi prvními,“ pochvaluje si spoluzakladatelka netradiční knihovny. Podobné iniciativy existují ve Skandinávii, ale mnoho jich zaniklo a většina z nich je jen on-line. „My máme fyzický obchod, to je naprosto unikátní,“ dodává.

Najít rentabilní model provozu chvíli trvalo, přiznává Jansenová. Projekt sídlí v populární módní amsterdamské čtvrti a získal si své příznivce, zejména mezi „ženami od 25 do 45 let, které se chtějí chovat zodpovědně, ale zároveň se oblékat vkusně“.

Oblečení na společenské akce si zde pravidelně půjčuje i 35letá blogerka India Donisiová, která píše o víně. „Je to hlavě velmi praktické,“ říká žena, když si zkouší fuchsiově růžové sako, které má za „extravagantní“.

Jansenová doufá, že její knihovna LENA inspiruje módní značky. „Upřímně věřím, že toto je budoucnost. Nemůžeme nadále spotřebovávat a vyrábět tímto způsobem. Doufám, že oděvní značky začnou samy nabízet tento model, aby vždy existovala možnost oblečení si vypůjčit,“ říká módní podnikatelka.