Přinejmenším v lepších kruzích bývalo do té doby zvykem, že dámy cpaly své tělo do těsného korzetu. Moc erotické to nebylo, mělo to spíš blíže k mučicímu nástroji, který drtil žebra a ledviny, a nebylo výjimkou, že nositelka tohoto oděvu kvůli tomu omdlela.

Newyorská dívka ze zámožné rodiny se šlechtickými kořeny Mary Phelpsová Jacobová (1891-1970) se ráda bavila a měla dost prostředků na to, aby se na kdejaké party mohla objevit v extravagantních šatech. Když se jednou chystala na jeden z plesů, zjistila, že z jejích odvážných večerních šatů vykukuje korzet. Při jejím bujném poprsí bylo nemyslitelné jej zcela vynechat, a tak popadla jehlu a s pomocí služebné si narychlo ze dvou hedvábných kapesníčků a růžových stuh spíchla podprsenku.

Úspěch byl ohromující. Mnohé ženy z vyšších vrstev byly nadšené jednoduchým a praktickým kusem oděvu a za nový zázrak nazvaný Backless Brassiere jeho autorce rády platily (kus za dolar). A protože Mary byla také nadšenou bojovnicí za práva žen, mezi něž patřilo i odhození korzetu, požádala v únoru 1914 o patent (ZDE) na svůj vynález, který získala 3. listopadu téhož roku.

Nikoliv první, ale nejznámější

Pro pořádek budiž řečeno, že dvaadvacetiletá bohémka nepřišla se svým nápadem jako první. Už v roce 1889 šila podprsenky Francouzka Herminie Cadolleová, v roce 1893 na ně získal patent Švýcar Hugo Schindler a následovala řada dalších jmen, nehledě na to, že ženy si ňadra ovazovaly pruhem látky už v antice. Ale Mary Phelpsová Jacobová prostě bývá označována za vynálezkyni moderní podprsenky a nikdo jí to už neodpáře. Za to možná vděčí nejen svému společenskému postavení, ale především tomu, že s nápadem přišla ve správnou dobu, kdy ženy začínaly svobodněji dýchat a zbavovat se korzetů.

Velký byznys však nebyl nic pro ni. Patent prodala za 1500 dolarů společnosti Warner Brothers Corset Company, která na tom následně vydělala majlant. K tomu paradoxně přispěla i první světová válka, protože po vstupu USA do války vyšlo nařízení, aby ženy přestaly nosit korzety. Kov, který se v nich používal (a že ho nebylo málo), byl totiž potřeba ve zbrojní výrobě.

Podprsenky prošly od té doby obrovským vývojem, zažily svůj boom za zlatých časů Hollywoodu i zatracování v době hippies. Mary se ale dál věnovala svým rozpustilým večírkům, literární činnosti a dalším společenským aktivitám. Po válce se rozvedla (s Richardem Peabodym měla dvě děti) a v roce 1922 se provdala za básníka a syna bankéře Harryho Crosbyho. Přestěhovali se do Paříže, Mary si v roce 1924 změnila křestní jméno a jako Caresse Crosbyová psala knihy, založila nakladatelství Black Sun Press, podporovala kumštýře, stala se majitelkou dostihové stáje a provozovala uměleckou galerii ve Washingtonu. Zemřela 24. ledna 1970 v Římě tři měsíce před osmdesátými narozeninami. 

V roce 1914 si Mary Phelpsová Jacobová nechala patentovat podprsenku - ilustrační snímek | zdroj: Profimedia