Využití elektrických impulsů k šíření informací byl nápad, který mělo v 19. století hned několik badatelů. Použitelný, a přitom jednoduchý způsob ale našel svým převratným vynálezem právě až Američan Samuel Morse, který díky tomu zbohatl.

Už v antice existoval systém věží, které si na dálku předávaly informace pomocí optických signálů. První elektrické telegrafy, vyvíjené od konce 18. století, potřebovaly pro každý znak samostatnou přenosovou linku. Praktické to nebylo a zůstalo to více či méně v rovině experimentů. O něco lepší byly první jehlové telegrafy, které se používaly od roku 1835.

Byl to však americký malíř a profesor umění na Newyorské univerzitě Samuel Finley Breese Morse (1791-1872), který v letech 1837 až 1844 vymyslel řešení, díky němuž během několika desetiletí vznikla účinná celosvětová telegrafní síť. Syn kalvinistického duchovního jednak chtěl používat pouze jeden přenosový drát, takže musel vyvinout kód, který by umožnil rozlišit jednotlivá písmena a číslice. Za druhé na základě svých experimentů věděl, že elektrické impulsy se sice šíří vodiči obrovskou rychlostí, ale postupně slábnou. Proto je bylo nutné zesílit pomocí reléových stanic.

Slyšeli jste slovo Boží

Morse poprvé oficiálně demonstroval funkčnost svého elektromagnetického telegrafu 24. května 1844 na speciálně postavené experimentální lince z Washingtonu do Baltimoru tím, že vyslal biblický citát „Co mu Bůh prokázal“ ze Čtvrté knihy Mojžíšovy na vzdálenost 60 kilometrů. Tehdy ovšem ještě jako kódovanou kombinaci číslic; známý systém čárek a teček později vylepšil se svým obchodním partnerem Alfredem Vailem.

Morseova abeceda se postupně zdokonalovala až do roku 1865. V tehdejší standardizované podobě je de facto platná dodnes a bez zásadních změn padla za oběť pokroku až o více než 150 let později.

K přenosu morseovky je možné použít signál zvukový, elektrický či optický (vlajky, světla či papírový záznam). Díky novému systému se rychle vytvořila síť telegrafních stanic, která bleskový přenos zpráv politického, hospodářského, vojenského nebo čistě soukromého charakteru učinila obecně dostupným. Systém byl přístupný pro mnoho lidí, což následně podpořilo jeho další rozvoj.

Morse si své vynálezy nechal patentovat a nabídl je k prodeji americké poště za na tehdejší dobu obrovskou částku 100 000 dolarů. Vláda to odmítla, protože se obávala možných dodatečných nákladů. Systém telegrafů tedy vybudovali soukromníci za vlastní peníze.

Miliarda za tečky a čárky

Od roku 1853 dostával Morse licenční platby od každé společnosti, která se na tomto podnikání podílela. Zbohatl na tom a zbytek života strávil pendlováním mezi New Yorkem, svým venkovským sídlem Locust Grove v údolí řeky Hudson a Paříží. V roce 1872 zemřel tři týdny před svými 81. narozeninami a zanechal po sobě majetek ve výši půl milionu amerických dolarů. Přepočteno na dnešní poměry to odpovídá téměř miliardě.

Britský novinář Tom Standage v roce 1999 označil Morseovu techniku a její dopad za „viktoriánský internet“, což vzhledem ke sbližování světa v rámci informační revoluce vystihuje tehdejší skutečnost. Od začátku 21. století telegrafii postupně nahradily digitální a satelitní systémy, ale morseovku pro její jednoduchost a nenáročnost stále používají radioamatéři nebo skauti. Díky českým pomocným slovům (kdo by neznal akát, blýskavici, cílovníky a spol.?) ji u nás umělo každé malé dítě.