Soud se zatím zabývá tím, zda je žaloba přípustná. Agrofert patří do svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil akcie svých firem.

Primagra žalobu podala 5. února. „Mohu potvrdit, že se případem zabýváme,“ uvedl pro server mluvčí soudu Balázs Lehóczki. Podání žaloby potvrdil také mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. „Žalobkyně navrhuje, aby tribunál zrušil zákaz poskytování grantů uložený dopisem žalované ze dne 22. října 2020 a uložil žalované náhradu nákladů řízení,“ cituje server požadavek podniku s odkazem na základní popis žaloby na webu soudu.

Společnost v první řadě argumentuje tím, že Brusel porušil její práva, když neměla během auditního řízení možnost být vyslechnuta, píše iROZHLAS. Evropská komise by navíc podle Primagry neměla prověřovat konkrétní projekty, ale zaměřovat se na dotační systém.

Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný. Premiér i další zástupci vlády opakovaně uvedli, že ve věci proti sobě stojí dva právní názory, mezi kterými by měl rozhodnout nezávislý soud. Také Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítá a upozorňuje na to, že úřady s ním ohledně kontroly nekomunikovaly.

Detekce podvodů a střetu zájmů

Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán jsou v hledáčku Evropského parlamentu (EP), který prosazuje nasazení speciálního datového nástroje Evropské komise na detekci podvodů a střetu zájmů i do oblasti zemědělských dotací. Napsal to server Politico s odkazem na vyjádření některých europoslanců, kteří evropskou legislativu zastupují při jednáních o reformě společné zemědělské politiky.

Nedostatečnou transparentnost a výskyt korupce při přerozdělování evropských zemědělských dotací, jež jsou největší položkou rozpočtu EU, někteří vyjednavači prezentují jako zásadní problém, o němž bude potřeba diskutovat ve finální fázi jednání o rozpočtu nové společné zemědělské politiky na roky 2023 až 2027. Diskuse o této věci je naplánovaná na příští týden.

EP požaduje rozšířit i v oblasti zemědělských dotací využívání datového nástroje Arachne, který je nyní nasazován na dobrovolné bázi například při rozdělování strukturálních fondů. Systém Arachne obsahuje informace o příjemcích dotace, jejich partnerech a dodavatelích a na základě určitých ukazatelů pak upozorňuje Evropskou komisi na ty projekty, u nichž hrozí největší riziko podvodu, střetu zájmů a nesrovnalostí. Těmto případům pak věnuje EK více pozornosti při kontrolách.

Parlament však naráží na odpor Rady EU, kde zasedají zástupci 27 členských států, která by chtěla nechat rozhodnutí o využívání nástroje na jednotlivých zemích. Podle Ulrike Müllerové, která je jednou z hlavních vyjednavaček EP v oblasti zemědělství, to však nestačí. „Parlament chce proti Babišovi s Orbánem nějak zakročit,“ řekla serveru Politico.

Mluvčí Evropské komise ale uvedl, že instituce chce prosadit povinné využívání tohoto nástroje v příštím období společné zemědělské politiky. EK každopádně hodlá Arachne připravit pro nasazení i v oblasti zemědělských dotací do roku 2023, nehledě na konečnou dohodu členských států ohledně toho, zda bude muset být využíván.