Dnes je pondělí 26. července 2021., Svátek má Anna
Počasí dnes 17°C Místy bouřky

Agrofert dostal neoprávněně od státu 155 milionů na projekty kritizované auditem EU

Agrofert dostal neoprávněně od státu 155 milionů na projekty kritizované auditem EU
Podle závěrečné zprávy auditu, kterou komise zveřejnila v pátek, Babiš fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů | zdroj: Profimedia

Z projektů kritizovaných auditem Evropské komise vyplatilo Česko firmám holdingu Agrofert ze státní pokladny asi 155 milionů korun. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz.

Mluvčí Agrofertu serveru řekl, že holding nic vracet nemusí. Audit se týkal dotací Evropské unie pro Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš. V roce 2017 Babiš vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu, kterou komise zveřejnila v pátek, ale Babiš fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se podle iROZHLAS.cz o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea.

Projekty linky na toastový chléb a výrobu hnojiv podle auditu nepřinášejí dostatečné inovace, což bylo podmínkou získání evropských peněz. U peněz na sušárny pro firmu Cerea je problémem podle serveru mimo jiné to, že tendr na dodání sušáren vyhrála firma TIS-CR, jejímž jednatelem a společníkem je Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka. „Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ řekl serveru mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Se závěry komise nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Není tak jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty. Například u dotace na linku na toastový chléb ministerstvo průmyslu a obchodu nadále tvrdí, že holding nárok na peníze měl. Nechává si kvůli tomu zpracovat nový znalecký posudek, podle něhož se podle serveru rozhodne, zda bude peníze po Agrofertu chtít zpět.

Závěrečná zpráva auditu je konečná a Česko její závěry může napadnout pouze u soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v pondělí novinářům řekla, že České orgány se závěrem auditu nesouhlasí. Stojí proti sobě podle ní dva právní názory a úřady analyzují možné kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí.

Komise prověří český střet zájmů

Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

„Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů,“ sdělila HN Jourová.

Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.

Europoslanci Evropské lidové strany v pondělí navrhli, aby komise toto pravidlo proti Česku použila. „Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,“ uvedla německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová. Právě ona vedla loňskou misi kontrolního výboru Evropského parlamentu, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.

Unie už podle nového pravidla zahájila sankční proceduru s Polskem a Maďarskem. V případě Polska je to kvůli údajnému omezování nezávislosti justice, u Maďarska má být problémem potlačování svobod univerzit a neziskových organizací.

Podle Jourové je důležitá česká reakce na audit. „Pokud je v něm Česká republika vyzývána k nějaké systémové nápravě a neudělá to, bude to zdroj obav o situaci v Česku,“ řekla deníku eurokomisařka. Babiš vložil v roce 2017 akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu ale fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů.

Zdroje: