Bělorusko donutilo přistát letadlo a zatklo opozičního novináře. Hrozí mu trest smrti
Silně odmítavé reakce vyvolal včerejší postup běloruských úřadů, které přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a odpůrce běloruské vlády Ramana Prataseviče.
S kritikou vystoupila Evropská unie, NATO, Británie, Francie, Německo či Polsko. Český premiér Andrej Babiš označil čin Běloruska za absolutně nepřijatelný a ministr zahraničí Jakub Kulhánek podobně jako další evropští představitelé vyzval k propuštění běloruského aktivisty. Krokem Běloruska se bude zabývat pondělní summit EU. Podle Evropské unie čin nezůstane bez následků.
Nahlášení neexistující hrozby jako záminka
Tisková služba úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.
Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace. Podle Ryanairu letoun nakonec ve 20:25 dorazil do Vilniusu.
Raman Pratasevich, kterému v Bělorusku hrozí 15 let vězení, byl na palubě letadla společnosti Ryanair z řeckých Atén do litevského hlavního města Vilniusu, když letadlo změnilo směr a zamířilo do Minsku.
„Viděl jsem toho běloruského kluka s jeho přítelkyní sedět přímo za námi. Vyděsil se, když pilot řekl, že letadlo je odkloněno do Minsku. Řekl, že ho tam čeká trest smrti,“ řekl cestující Marius Rutkauskas poté, co letadlo po několika hodinách čekání v běloruském hlavním městě dorazilo do Vilniusu. Po přistání cestující hodinu zůstali sedět v letadle, pak až je začali pouštět ven. „Pak vzali ty dva. Už jsme je neviděli,“ řekl Rutkauskas.
Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram. Platforma Nexta byla jeden z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, které v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.
„Obáváme se, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů. Vyzýváme k vyšetření případu a okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a všech cestujících letu společnosti Ryanair do Vilniusu,“ uvedl na twitteru český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
„Je naprosto nepřijatelné, že byl let Ryanairu z Atén do Vilniusu donucen přistát v Minsku. Všem pasažérům musí být dovoleno pokračovat neprodleně v cestě do Vilniusu a musí jim být zajištěna bezpečnost,“ napsala ve svém tweetu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky,“ dodala.
V pozdějším příspěvku na twitteru von der Leyenová ujistila, že „nehorázné a nezákonné chování režimu v Bělorusku bude mít důsledky“. Osoby odpovědné za únos podle šéfky unijní exekutivy musí být potrestány a Pratasevič okamžitě propuštěn. Český premiér Babiš na twitteru napsal, že s von der Leyenovou naprosto souhlasí. „Akt Běloruska byl absolutně nepřijatelný,“ dodal.
Nepřijatelná běloruská akce
Podle mluvčího šéfa Evropské rady Charlese Michela budou vůdci členských zemí EU na pondělním summitu jednat o možných dalších sankcích vůči Bělorusku. Polský premiér Mateusz Morawiecki čin Běloruska označil za „státní terorismus“. Severoatlantická aliance uvedla, že nucené přistání letu Ryanairu v Minsku je „vážný a nebezpečný incident“, který si žádá mezinárodní vyšetření. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení.
K únosu se vyjádřila například i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zprávy označila za nanejvýš znepokojivé. „Nejdůležitější je vyšetřování - jakékoli porušení mezinárodního práva musí mít následky,“ uvedla na twittteru Čaputová.
Litva si nechala kvůli incidentu předvolat běloruského velvyslance a žádá po zemích EU, aby doporučily letadlům držet se mimo běloruský vzdušný prostor. „Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.
Podle jeho poradkyně Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle ní falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.
Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“. „Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista, Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.
V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 18.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,220 | 25,340 |
USD | 23,830 | 24,010 |