Vepřové maso jako zbraň proti islámu. Ochrání německou kulturu klobásy?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Odcházející americká první dáma Michelle Obamová dělala psí kusy pro to, aby školy zbavila hamburgerů, sladkostí, pizz a podobných nezdravých laskomin, v Česku zase začíná platit pamlsková vyhláška. V německé vládě to ale vidí trochu jinak: Nic proti zdravé výživě, ale pořádná "flákota" je součástí naší kultury a identity a nesmíme si ji nechat vzít.

'Víc vepřového do německých škol!' zaznívá z Německa. Ilustrační snímek

'Víc vepřového do německých škol!' zaznívá z Německa. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

S touto myšlenkou přišel konkrétně ministr zemědělství Christian Schmidt z bavorské CSU, který po Vánocích znovu vyzval k tomu, aby ve školách a školkách častěji zařazovali na jídelníček vepřové maso. To se totiž s ohledem na stoupající počet muslimských dětí v Německu ve školních jídelnách už moc nevaří, což ministr pokládá za naprosto nepřijatelné.

"Děti mají právo na vyváženou stravu. Neměli bychom z nějakých pochybných důvodů omezovat výběr pro většinu společnosti," prohlásil v rozhovoru pro deník Bild.

Se stejným požadavkem Schmidt přišel už v březnu a pozadu v jistém smyslu nezůstala ani Angela Merkelová. V červencovém videovzkazu vyzvala přicházející migranty k toleranci vůči německým stravovacím zvyklostem, jako je například pojídání vepřového.

"Je třeba dbát na to, aby nadále zůstala zachována pestrost naší nabídky, na jakou jsme zvyklí," prohlásila spolková kancléřka. Reagovala tehdy právě na návrhy, že by se z ohleduplnosti vůči muslimům mělo na školách přestat nabízet vepřové.

Multikulturní společnost by přece měla naopak poskytovat širší výběr - a ne jej omezovat, argumentuje 59letý Schmidt. Maso je podle něj součástí zdravé a vyvážené stravy, což platí i pro děti. Každé dítě by mělo mít možnost výběru, zda si dá vepřové, hovězí, rybu nebo něco vegetariánského. Ministr kvůli tomu zřídil národní centrum kvality výživy v mateřských školách a na školách.

Tamní specialisté by měli vypracovávat vzorové návrhy pro vyváženou stravu. Svým nápadem Schmidt zabíjí vlastně dvě mouchy jednou ranou: Nejen že se staví do role obhájce západní civilizace a jejího stolování, ale svým opatřením by nepochybně významně pomohl zajistit patřičný odbyt místním zemědělcům.

Ministr nebyl první

Německý ministr zemědělství ale není první, kdo přišel s tímto nápadem. Už v lednu radní dánského přístavního města Randers nařídili veřejným zařízením, aby se v kantýnách nabízelo vepřové maso - hlavně v mateřských školách a na školách.

Argument předkladatelů návrhu z pravicově-populistické Dánské lidové strany zněl, že tradiční kuchyň je součástí dánské kultury. Strana podle svých slov důsledně bojuje proti zavádění islámských zvyklostí a odmítá scestné ohledy, které se berou na muslimy a předepisují dánským dětem, co mají jíst. V Dánsku se "frikadelová válka" - tedy debata o vyškrtnutí vepřového ze školních jídelen - vede od roku 2013, byť k tomu došlo jen ve 30 z celkových 1719 mateřských škol.

Tradiční kuchyně je nepochybně i součástí německé identity. Otázka ovšem je, zda jsou mateřské školy opravdu tím správným místem pro souboj kultur. Už v březnu frakce CDU v zemském parlamentu Šlesvicka-Holštýnska vyzvala zemskou vládu v Kielu, aby zakročila proti stahování vepřového z nabídky školních jídelen a kantýn.

CDU si přitom návrh nevycucala z prstu. Reagovala na stížnosti dětí, že z nabídky školního kiosku zmizely jejich oblíbené chlebíčky s métským salámem - což se stalo právě s ohledem na děti muslimských uprchlíků, které začaly školu navštěvovat.

"Tady přece nejde o métský salám, ale o špatně pochopené ohledy vůči menšinám," argumentovala CDU. "Má se snad zakázat i tělocvik, aby to neuvádělo do rozpaků muslimská děvčata?" Zemský parlament ale návrh na podporu vepřového zamítl a CDU sklidila posměch a kritiku, že chce bránit svobodu západního světa u grilu.

Spotřeba vepřového v německých kantýnách opravdu průběžně klesá. Ve velkých městech se tak děje i kvůli muslimským dětem, hlavním důvodem ale zpravidla bývá fakt, že stále více školáků dává přednost vegetariánské stravě. Každá škola si o složení jídelníčku rozhoduje sama. V Brémách, kde je hodně muslimských dětí, se vepřové maso na školách podává jen velmi zřídka - a navíc s alternativní volbou jiného jídla.

Příslušným zvyklostem se přizpůsobují i některé firmy. Tak třeba Robin Cook, jedna z největších cateringových společností ve Stuttgartu, dodává veškerá jídla "zaručeně bez vepřového masa". Firma Porschke, která zásobuje jídelny ve 450 školách a školkách v Hamburku a okolí, sice má v nabídce masitá jídla, především ale drůbež.

Vepřové maso není zdravé

Vepřové maso je bohaté na nasycené mastné kyseliny a zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Obecně by se podle odborníků na zdravou výživu mělo konzumovat méně červeného masa, protože není vyloučeno, že je karcinogenní. Neví se, zda třeba není jednou z příčin rakoviny tlustého střeva, varuje v reakci na Schmidtův návrh berlínský expert Carsten Lekutat.

Pro děti doporučuje především bílé maso – tedy drůbež, která není tučná a obsahuje spoustu hodnotných bílkovin. Jako správný vlastenec ale pan doktor radí kupovat především německou drůbež, a to ještě z bio-chovu. Je třeba ji také pořádně tepelně upravit, aby se zahubily všechny choroboplodné zárodky.

A kolik by toho měla drobotina zkonzumovat? Patnáct deka týdně, radí odborník. A dospělí by podle něj neměli překročit hranici 34 deka týdně.

Němci se jeho rad ale zjevně příliš nedrží: průměrně do sebe nasoukají 1,7 kila masa za týden, z toho téměř dvě třetiny vepřového. Jen pro pořádek: Pořádně se nadlábnout umíme i my. Průměrný Čech loni snědl týdně přes půldruhého kila masa, z toho více než polovinu vepřového.

Ministr poskytuje medvědí službu svému boji proti plýtvání

Co se ovšem stane, když někomu na talíř dáte něco, co zkrátka nebude jíst? Ano, vyhodí to. Ministr Schmidt je tak se svým návrhem paradoxně trochu sám proti sobě. Právě on totiž už řadu let bojuje proti plýtvání s jídlem. Podle studie ministerstva z roku 2012 skončí v Německu každá osmá zakoupená potravina v popelnici, ročně se vyhodí jídlo v hodnotě 235 eur (6350 korun).

Ministr proto už na jaře přišel s návrhem, aby se co nejdříve odstranilo z obalů označení minimální trvanlivosti, které si zákazníci často pletou s datem spotřeby. Na vybraných potravinách, které se rychle nekazí - jako je třeba sůl, cukr, těstoviny nebo ocet - by tak podle něj mělo být vyznačeno pouze datum výroby.

Kromě toho je Schmidt známý i tím, že bojuje za zákaz používat označení typu "vegetariánský řízek" nebo "veganská klobása", protože to pokládá za klamání spotřebitele. "Miluji originál - žádné náhražky. Když si chci dát husu, proč bych měl jíst něco, co se jen jako husa tváří?" říká a je přesvědčen o tom, že si výrobci pro své imitace jistě vydumají nějaký nový, trefnější název.

Tagy: Německo zahraničí zvyky a tradice víra a náboženství uprchlická krize

Zdroje: Vlastní