Ústavní soud potvrdil sesazení jihokorejské prezidentky. Doplatila na korupci
Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje definitivně přišla o svou funkci. Ústavní soud v pátek udělal formální tečku za procesem jejího sesazení kvůli korupčnímu skandálu. Po vynesení rozsudku došlo ke střetu Pakiných příznivců s policií, při nichž zemřeli dva lidé.
Pak Kun-hje se stala vůbec první jihokorejskou demokraticky zvolenou hlavou státu, která byla zbavena funkce. Důvodem odvolání prezidentky je její kontakt s důvěrnicí Čche Son-sil, která zřejmě dostala možnost zasahovat do státních záležitostí, ačkoli neměla žádnou oficiální funkci. Přítelkyně hlavy státu čelí i podezření, že s využitím svých vazeb na prezidentku nutila jihokorejské firmy, aby darovaly peníze nadacím, které ona sama řídila.
Úřad zvláštního prokurátora v březnu zveřejnil podrobné výsledky sedmdesátidenního vyšetřování, podle nichž se Pak přímo podílela na braní úplatků. Prokuratura tímto obviněním otevřela cestu pro stíhání nyní již bývalé prezidentky, která se ztrátou vrcholné státnické funkce zároveň přišla o imunitu.
Zvláštní prokuratura rovněž Pak obvinila, že se podílela na sestavení černé listiny téměř 10 tisíc umělců, kteří byli k hlavě státu kritičtí. Listina měla sloužit k orientaci úřadů při rozhodování o tom, komu neudělit státní dotace na uměleckou činnost v oblasti divadla, hudby či literatury.
Budou nové volby, Pan Ki-mun kandidovat nebude
Zemi nyní podle ústavy čekají do 60 dní nové volby. Jihokorejci měli původně nového prezidenta vybírat na konci roku, ale pondělní verdikt hlasování uspíšil. Favoritem voleb je podle průzkumů veřejného mínění bývalý jihokorejský opoziční vůdce Mun Če-in, naopak bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který byl považován za vážného soupeře, se kandidatury vzdal.
Demonstrace před budovou soudu se zúčastnilo podle AP několik tisíc příznivců Pak, kteří verdikt přijali s hněvem. Po pádu z policejního autobusu zahynul asi 70letý muž, který utrpěl zranění hlavy. Podrobnosti o příčinách smrti druhé osoby nebyly upřesněny.
Soul mezitím nařídil armádě, aby se připravila na možné provokace Pchjongjangu, který by mohl zneužít nestabilní situaci doma i v zahraničí. Severokorejská státní agentura KCNA již o soudu informovala s tím, že Pak bude nyní vyšetřována jako obyčejná kriminálnice.
Prezidenti, kteří nedobrovolně opustili úřad
Venezuela
- V květnu 1993 rezignoval prezident Carlos Andrés Pérez poté, co Nejvyšší soud poměrem hlasů 9:0 rozhodl o tom, že naplnil skutkovou podstatu obvinění z korupce. Parlament to poté potvrdil 31. srpna 1993.
Ekvádor
- "Pro fyzickou a mentální neschopnost" sesadil 6. února 1997 parlament prezidenta Abdalá Bucarama, pouhého půl roku po jeho nástupu do funkce.
- Ukončení mandátu prezidenta Lucia Gutiérreze odhlasoval 20. dubna 2005 parlament. Jeho odstoupení požadovaly při demonstracích desetitisíce lidí, demonstranti vinili prezidenta z porušování ústavy a zasahování do nezávislé justice.
Peru
- Parlament 21. listopadu 2000 odhlasoval sesazení dosavadního prezidenta Alberta Fujimoriho pro "permanentní morální neschopnost". Fujimori odjel ze země a žil v Japonsku, v listopadu 2005 byl zatčen v Santiagu de Chile a v dubnu 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a za podíl na zabití 25 lidí v roce 1991 a 1992.
Indonésie
- Parlament 23. července 2001 sesadil z funkce prezidenta Abdurrahmana Wahida pro nekompetentnost a podíl na dvou korupčních skandálech. Wahid několik hodin předtím vyhlásil výjimečný stav, avšak MPR, policie a armáda vyhlášení ignorovaly.
Litva
- Parlament odvolal 6. dubna 2004 z funkce prezidenta Rolandase Paksase po 15 měsících u moci kvůli porušení ústavy. Paksas byl obviněn ze styků s organizovaným zločinem. Do vyšší politiky se vrátil již v roce 2009, kdy byl zvolen do Evropského parlamentu za svou populistickou stranu Pořádek a spravedlnost. Paksas se stal prvním prezidentem v Evropě, který byl sesazen ústavním způsobem (pouze v Rusku zahájil v roce 1999 parlament ovládaný komunisty proces odvolání z funkce proti prezidentu Borisi Jelcinovi, ale až do konce jej nedovedl).
Paraguay
- Prezidenta Fernanda Luga sesadil 22. června 2012 parlament z funkce kvůli odpovědnosti za smrt 17 lidí (šesti policistů a 11 rolníků) při ozbrojeném incidentu, který doprovázel pozemkové spory.
Brazílie
- Brazilský Senát loni v srpnu definitivně odvolal z funkce prezidentku Dilmu Rousseffovou. Pro sesazení hlavy státu, obžalované z manipulace s výsledky státního rozpočtu před prezidentskými volbami, aby zamaskovala rostoucí schodek, hlasovala výrazná většina 61 senátorů, proti bylo 20. Prezidentský úřad převzal viceprezident Michel Temer.
- Rousseffová byla druhým brazilským prezidentem, který čelil sesazení parlamentem. V roce 1992 tento osud potkal prezidenta Fernanda Collora de Mello, který měl mít aktivní podíl na miliardové aféře a byl ještě před procesem donucen abdikovat.
Jižní Korea
- Ústavní soud dnes zbavil moci prezidentku Pak Kun-hje, kterou loni v prosinci parlament kvůli korupčnímu skandálu dočasně odvolal. Soud dnešním verdiktem formálně ukončil proces prezidentčina sesazení.
- Pak Kun-hje, první žena v čele Jižní Koreje, je druhou hlavou státu, kterou jihokorejský parlament odvolal. V roce 2004 se takzvaný impeachment týkal prezidenta Ro Mu-hjona, kterému ale ústavní soud následně pravomoci vrátil.
Ostatní:
- Kvůli hrozbě odvolání z funkce odstoupili z funkce kromě Brazilce Collora de Mello i v roce 2000 izraelský prezident Ezer Weizman, v únoru 2012 německý prezident Christian Wulff či v roce 2015 guatemalský prezident Otto Pérez.
- V říjnu 2007, dva týdny před vypršením mandátu, podal demisi izraelský prezident Moše Kacav (od ledna 2007 ale již funkci nevykonával). Důvodem bylo obvinění z dvojího znásilnění a ze sexuálního obtěžování, za což byl odsouzen na sedm let do vězení, kde strávil pět let.
- Hrozbě impeachmentu též čelili již dva prezidenti USA. Poprvé čelil ústavní obžalobě v roce 1869 prezident Andrew Johnson, který byl obviněn z porušování zákonů. Od sesazení jej zachránil rozdíl jediného hlasu. Podruhé v roce 1998 prezident Bill Clinton, který byl obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Aféru nakonec Clinton ustál. V poslední den svého mandátu připustil, že v kauze lživě svědčil. Byl potrestán jen symbolicky pětiletým zákazem právní praxe a pokutou 25.000 dolarů (v dnešním kurzu 637.000 Kč). Až hrozba impeachmentu kvůli skandálu Watergate přinutila v srpnu 1974 odstoupit amerického prezidenta Richarda Nixona.