Ruský prezident je přesvědčen, že se mešita "stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším duchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu" ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.

"Právem můžeme hovořit, že jsme právními následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda," připomněl Putin, než si vyzul boty a vstoupil do mešity, následován svými hosty.

O výzdobu chrámu se postarali Turci

"V Turecku něco takového nemáme," prohlásil Erdogan podle agentury Interfax po prohlídce chrámu, zvelebeného ruskými muslimskými umělci. Podle serveru Newsru.com se však o výzdobu mešity postarali mistři z Turecka.

Původní mešita z roku 1904, jejíž stržení v roce 2011 vyvolalo polemiky, byla během rekonstrukce zvětšena na dvacetinásobek, z 908 na 19 tisíc čtverečních metrů, takže pojme až 10 tisíc věřících.

Kupoli chrámu pokrývá tenká vrstva zlata, minaret se prý schválně podobá Spasské věži Kremlu. Na opravu uspořádali sbírku věřící, přispěl dagestánský miliardář Sulejman Kerimov i turecká vláda, která darovala dveře, lustry a modlitební koberečky.

Původní mešitu zachránili před zbouráním arabští velvyslanci

Původní mešitu, postavenou jedním z tatarských kupců, svého času navštívil první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Gamál Násir či libyjský vůdce Muammar Kaddáfí.

Před moskevskou olympiádou v roce 1980 ji hrozilo zbourání, ale zachránili ji velvyslanci arabských zemí. Znovu měla být otevřena na jaře příštího roku, ale rekonstrukce byla uspíšena, aby se otevření stihlo "na počest veteránů" v roce 70. výročí vítězství ve druhé světové válce.

Ani to však nevyřeší všechny problémy s vyznáváním islámu v ruské metropoli. Na dva miliony muslimů v Moskvě připadá jen šest mešit.

Většina z přibližně dvou desítek milionů ruských muslimů žije na severním Kavkazu a v Povolží.