Pokud novelu přezdívanou "lex Babiš" stvrdí prezident Miloš Zeman, případně ji nechá bez podpisu, omezení by mohla být účinná někdy na přelomu letošního a příštího roku. V případě, že ji vetuje, a poslanci ji opětovně potvrdí, účinnost se o něco posune. V senátním znění je účinnost těchto ustanovení vázána na termín vydání zákona ve sbírce, nastane po 15 dnech.

Novelu Sněmovna potvrdila hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Zákaz dopadá i na média

"Tento zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie," řekl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek a končící ministr pro legislativu Jiří Dienstbier  z ČSSD se pozastavili nad tím, zda Faltýnek mluvil z funkce ve Sněmovně, nebo jako člen představenstva Babišovy skupiny Agrofert. Babiš se z jednání dolní komory omluvil z pracovních důvodů. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví.

Zákon také zakáže členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Účinnost tohoto omezení sice bude stejná jako u zakázek, dotací a pobídek, bude se ale týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Babiš obvinil premiéra

"Poslanci zneužívají Sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné," napsal Babiš. Novinářům později řekl, že předpis považuje jednoznačně za protiústavní.

Zákon podle předsedy hnutí ANO pochází z dílny premiéra Sobotky a předsedy TOP 09 Kalouska. "Má mě dostat z politiky, aby si tady tradiční strany dělaly opět svoje kšefty a já jim v tom nebránil," napsal. Není si jist, zda by dal přednost politice, nebo svým firmám. "Politika je strašný hnus. Radši bych se vrátil k podnikání, ale pokud mám podporu některých občanů, tak to nechci vzdát," řekl.

Babiš novinářům řekl, že se předpis dotýká všech jeho firem. "Pro tak velké firmy jako já vlastním, je to problém. Vznikají nám škody, považuji to za skandální," uvedl majitel skupiny Agrofert. O svém dalším postupu nechtěl spekulovat. "Pokud mi to právníci doporučí, budu bojovat proti protiústavnosti toho zákona," řekl.

Majetková přiznání předloží i političní kandidáti

Úprava v novele ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má týkat taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost dalších nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která bude podle novely shromažďovat Nejvyšší soud, nebudou veřejná.

Ostatní funkcionáři budou podle předlohy podávat přiznání do centrálního registru, který povede ministerstvo spravedlnosti. Dienstbier uvedl, že registr musí vzniknout výběrovým řízením a dřív než od září by se zavést nestihl. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.