Už na začátku roku 2013 uvolnila Evropská komise na výzkum a vývoj mobilních sítí páté generace (5G) investice ve výši 50 milionů eur. Od té doby na jejich rozvoji spolupracují četné univerzity, soukromé společnosti i velké evropské telekomunikační firmy a řada dalších subjektů, například softwarový gigant SAP nebo automobilka BMW.

Co si Evropská unie a firmy od 5G sítí slibují? Nic menšího, než masivní rozvoj internetu věcí, otevírání nových tržních příležitostí a celkově výrazný ekonomický rozvoj. Pátá generace sítí umožní efektivnější připojení násobně většího počtu zařízení a uživatelé díky nim získají vyšší přenosové rychlosti, údajně až 1 GB/s.

Objem přenášených mobilních dat už několik let výrazně narůstá. Podle studie poradenské firmy A.T. Kearney poroste o 61 procent každý rok až do roku 2018. Právě 5G sítě by měly tento obrovský růst dokázat pojmout a navíc zajistit rychlý, spolehlivý a všudypřítomný mobilní internet - tak, aby na něm bylo možné rozvíjet celou řadu dalších konceptů, počínaje autonomními vozidly přes virtuální realitu až po Průmysl 4.0.

Evropská unie budování 5G sítí podporuje. Problémy ale dělají velké telekomunikační firmy, které v polovině loňského roku vydaly "Manifest 5G", v němž si kladou nejrůznější nároky pro to, aby bylo možné sítě vybudovat. Problém mají především s konceptem síťové neutrality - tedy zjednodušeně s tím, že všechna data tekoucí sítěmi mají stejnou váhu.

Chamtiví operátoři

Tento koncept se mobilní operátoři snaží narušit. Nelíbí se jim, že se stali pouhými poskytovateli infrastruktury. Chtějí mít možnost ovlivňovat prioritu jednotlivých služeb, a tím si zvyšovat zisky. Teoreticky by si tak třeba mohli za přenášení videa nechat platit víc, než za prohlížení emailu. Nebo speciálně zpoplatit přístup k Facebooku.

Manifestem v podstatě vyhrožují, že pokud EU bude trvat na síťové neutralitě, rozvoj 5G sítí se jim nevyplatí a nebudou do něj investovat.

Jednou z nejdůležitějších strategií Evropy v následujících letech je však Jednotný digitální trh (DSM – digital single market). Evropa chce zajistit firmám možnost nabízet služby v rámci celé Evropy za stejných podmínek, což je dnes možné například v USA a i to je důvod, proč se tam moderním technologickým společnostem tak daří. Především díky tomu mohly vzniknout firmy jako Google, Amazon či Facebook.

Evropa by se chtěla stát regionem, který dává podobné příležitosti. Cesta k tomu vede přes další integraci evropského trhu a rozvoj nových 5G sítí. Jakmile budou mít Evropané k dispozici spolehlivé a rychlé připojení k internetu kdekoliv a kdykoliv, bude pro ně využívání nových služeb samozřejmější.

O tom, že se něco přeci jen začíná dít, svědčí nedávná jednání v Bruselu. Členské státy odsouhlasily, že do roku 2020 uvolní frekvenční pásmo 700 MHz, ve kterém mají začít 5G sítě fungovat. Postupně by k této frekvenci mohly přibýt i další, například v rozsahu 3,4–3,8 GHz, 24–27 GHz či dokonce až 73 GHz. Počítá se i s tím, že se postupně budou vypínat 2G, 3G a 4G sítě, aby uvolnily místo jediné všeobsažné 5G síti.

Všudypřítomná konektivita 

První testování 5G sítí už samozřejmě lokálně na různých místech světa probíhá. V Česku se s testováním 5G sítí na zařízení Ericsson začalo v lednu 2017 v rámci infrastruktury T-Mobile.

Nejdále je ale se zaváděním 5G sítí Asie, zejména Jižní Korea, Japonsko a Čína. Tam chtějí první 5G sítě spustit už příští rok, přestože zatím nebyly dopracovány všechny standardy. První zátěžová zkouška 5G sítí by měla nastat v rámci zimních Olympiských her v jihokorejském Pchjongčchangu.

Zdá se, že bychom se už v blízké budoucnosti mohli dočkat všudypřítomné konektivity. Velké telekomunikační firmy se ale obávají i dalšího nebezpečí.

Podobně jako v oblasti energetiky, také u mobilních sítí 4G a zejména 5G je patrný trend decentralizace. Cena řídících prvků sítí klesá a objevují se první vlaštovky open-source mobilních sítí, které by si levně a snadno mohl postavit v podstatě kdokoliv (např. Facebook podporuje platformu OpenCellular).

Nakonec zmiňme ještě jednu studii, tentokrát společnosti IHS, ale sponzorovanou výrobcem mobilních čipů Qualcomm, který má pochopitelně na rozvoji nových mobilních sítí ekonomický zájem. Podle ní přispějí 5G sítě světové ekonomice do roku 2035 až třemi biliony dolarů.

Autor je šéfredaktor www.hybrid.cz