Bílá sobota je posledním dnem půstu. Po celý den se také nekonají žádné liturgické obřady. Večer se však mají rozeznít zvony - poprvé poté, co na Zelený čtvrtek "odlétly" do Říma. Až po západu slunce pak zahoří také posvěcený oheň a velká svíce, paškál. Věřící si tímto posvěceným ohněm zapalují svíce a v minulosti zapalovali také polínka, s nimiž založili nový oheň ve svých domovech poté, co uhasili stará ohniště. Z posvěceného ohně lidé také vyhrabávali uhlíky a vkládali je za trám. Věřili, že to ochrání stavení před požárem.

Samotná Bílá sobota je však především dnem příprav na oslavy vzkříšení Ježíše Krista. A tomu odpovídá i většina zvyků s ní spjatá.

Hospodyně vynášely z domů smetí - prý proto, aby se v nich nedržel hmyz. Bílila se stavení a zametalo se novým koštětem, někdy už před svítáním. Dům tak měl zůstat čistý po celý rok.

V sobotu se pekly mazance, chléb a beránci na nedělní hostinu, což v mnohých domácnostech víceméně přetrvalo. Také se barvila vajíčka a pletly pomlázky. V některých oblastech se lidé šli poprvé po zimě také vykoupat. Ženy pak braly kus mazancového těsta a potíraly jím stromy. Doufaly, že tím zajistí dobrou úrodu.

Úkol Ježíšových matiček

Svou zvláštní tradici pak mají na Hané. Na Bílou sobotu tam chodí takzvané Ježíšovy matičky. Zvyk je spojen s Bohuňovicemi, Bělkovicemi - Lašťany, Trusovicemi a Horní Loděnicí, dřív byl však v oblasti ještě rozšířenější.

Spočívá v tom, že dívky oděné do černých šatů a bílého šátku, doprovázené mládenci s prapory a kapelou, míří do kostela. Tam od kněze žádají Ježíše Krista, dostanou kříž nebo sošku, a tu pak tiše odnesou, zpravidla do školy nebo kulturního zařízení, nazdobí a připraví na Boží hod. V neděli jsou tyto dívky oblečeny do bílých šatů a černého šátku na znamení Ježíšova zmrtvýchvstání.

A kde vůbec získala Bílá sobota svůj název? Inu, je zřejmě odvozen od světlých rouch lidí, kteří byli křtěni právě v tento den.

Hezké svátky!