Zubní pasta z lidských vlasů: řešení, které může zachránit chrup

Na první pohled to zní šíleně – zubní pasta vyrobená z lidských vlasů. Jenže podle vědců z King’s College London by právě tato zvláštní surovina mohla odstartovat revoluci v péči o chrup. Nová studie, zveřejněná v časopise Advanced Healthcare Materials, ukazuje, že keratin – přirozený protein obsažený ve vlasech, kůži a vlně – dokáže opravovat poškozenou zubní sklovinu a zastavit počáteční stádia kazu. Jinými slovy, to, co nám roste na hlavě, by jednou mohlo zachraňovat naše zuby.

Keratin má totiž výjimečnou schopnost napodobit strukturu i chování přirozené skloviny. Vědci zjistili, že když se tento protein dostane do kontaktu s minerály přirozeně přítomnými ve slinách, vytvoří ochranný povlak, který funguje téměř stejně jako původní sklovina. Zatímco fluorové pasty jen zpomalují rozpad zubní tkáně, keratin podle výzkumu dokáže proces úplně zastavit. To z něj dělá vůbec první látku, která se skutečně přibližuje schopnosti sklovinu obnovit.

Jak vlasy opravují zuby

Mechanismus, který za tím stojí, je fascinující. Když se keratin nanese na povrch zubu, začne vytvářet vysoce organizovanou, krystalickou síť – jakýsi mikroskopický lešení, které přitahuje ionty vápníku a fosfátu. Postupně se tak na zubu vytváří tenká, ale extrémně pevná vrstva podobná přirozené sklovině. Ta zub nejen chrání před kyselým prostředím a mechanickým opotřebením, ale také uzavírá mikroskopické kanálky vedoucí k nervům, čímž odstraňuje nepříjemnou citlivost a bolest.

V praxi by se tento objev mohl proměnit buď v běžnou zubní pastu pro každodenní použití, nebo v profesionální gel, který by se nanášel přímo na poškozené místo podobně jako lak na nehty. Ačkoliv to zní futuristicky, tým z King’s College už zkoumá konkrétní cesty k zavedení technologie do praxe – a podle jejich odhadů by mohla být dostupná veřejnosti během dvou až tří let.

zdroj: Profimedia.cz

Ekologický zázrak z kadeřnictví

Na první pohled jde o zdravotní objev, ale jeho dopad by mohl být i ekologický. Keratin lze totiž získávat z biologického odpadu – z vlasů, kůže či ovčí vlny – a nahradit jím toxické plastové pryskyřice, které se dnes používají v zubní protetice. Tyto syntetické materiály jsou nejen ekologicky problematické, ale také méně odolné a často působí nepřirozeně. Keratin naopak nabízí přirozenější vzhled, protože dokáže lépe napodobit barvu a texturu skutečného zubu.

Hlavní autorka studie, doktorandka Sara Gamea, zdůrazňuje, že technologie spojuje biologii a stomatologii do jedné ucelené oblasti. Podle ní se jedná o ukázku tzv. cirkulární biotechnologie – přístupu, který proměňuje odpadní biologické materiály ve zdroje zdravotní hodnoty. Jinými slovy, to, co by jinak skončilo v koši u holiče, by se mohlo vrátit do našeho těla jako léčivý materiál.

Kyselé potraviny, špatná hygiena i stárnutí každodenně narušují naši sklovinu. Člověk si toho často všimne až ve chvíli, kdy je pozdě – když se objeví citlivost, bolest nebo první praskliny. Ztracená sklovina se přitom na rozdíl od kostí nebo vlasů přirozeně neobnovuje. Jakmile zmizí, je pryč navždy.

Dr. Sherif Elsharkawy, vedoucí výzkumu, však tvrdí, že biotechnologie otevírá novou kapitolu medicíny. Už nejde jen o ošetřování následků, ale o skutečné obnovování biologických funkcí – a to pomocí materiálů z vlastního těla. Pokud se tato technologie ujme, mohlo by se stát, že návštěva kadeřníka nebude jen o novém účesu, ale i o zdravějším úsměvu.