Podle analytiků brání vyššímu růstu stavebnictví nedostatek zaměstnanců i stavebních materiálů a vysoké ceny materiálů. U zahraničního obchodu experti očekávají, že za celý rok dosáhne stejného přebytku jako loni, ačkoli byl v červnu i červenci ve schodku.

Pokles stavebnictví a schodek zahraničního obchodu

Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Produkce se zvýšila ve většině odvětví, nejvýraznější to bylo v hutním zpracování kovů a slévárenství. Hodnota nových zakázek se zvýšila o 18,9 procenta. Ve výsledcích se podle ČSÚ stále projevuje epidemie koronaviru, která loni průmysl výrazně ovlivnila.

„Relativně vysoká tempa růstu byla ještě zčásti ovlivněna nižší srovnávací základnou. Projevila se však i zvýšená poptávka po některých výrobcích zpracovatelského průmyslu, například oceli,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Na dnešní tiskové konferenci statistiků řekla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová, že růst letos vykázala naprostá většina průmyslových odvětví, ale při podrobnějším pohledu jsou mezi nimi značné rozdíly. „Mezi odvětví, která pandemie výrazně neomezila, či je dokonce posílila, patřily například ostatní zpracovatelský průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru a farmaceutický průmysl. Výroba nápojů a výroba oděvů naproti tomu patří mezi odvětví, která úrovně před covidem ještě zdaleka nedosáhla,“ uvedla.

Stavební výroba zpomalila meziroční růst v červenci na 0,5 procenta. V červnu přitom činil růst podle revidovaných údajů 6,5 procenta, což bylo nejvíce od dubna 2019. Produkce ve stavebnictví v červenci rostla jen díky inženýrskému stavitelství, tedy stavbám cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, které posílilo o 6,8 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, o 2,2 procenta oslabilo.

Stavebnictví podle statistiků od začátku letošního roku do konce července meziročně kleslo o 0,6 procenta. Pozemní stavitelství oslabilo za letošní rok zatím o 2,2 procenta, a inženýrské naopak posílilo o čtyři procenta.

„Stavebnictví na rozdíl od průmyslu nezažilo v souvislosti s covidem tak strmý pád. Zpočátku roku 2020 vykazovalo ještě relativně dobré výsledky a celkový pokles produkce tlumilo inženýrské stavitelství. Problémy se začaly projevovat až v polovině roku, kdy průmysl začal již oživovat,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

„Bohužel, ani v roce 2021 se nedařilo nastartovat stabilní růst stavební produkce, a ta za prvních sedm měsíců byla zhruba na stejné úrovni jako před rokem,“ dodala. Předpoklady k příznivému vývoji v průmyslu i ve stavebnictví ale podle ČSÚ zatím jsou. Dlouhodobě roste orientační hodnota vydaných stavebních povolení i objem uzavřených zakázek.

„Pro firmy se některé tyto zakázky mohou stát za současných podmínek natolik ztrátové, že z nich raději odstoupí,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka firmy preferují práce na větších projektech, které jsou často zadávány veřejným sektorem. „Naopak menší soukromé zakázky jsou vytěsňovány, protože na ně chybějí schválené rozpočty. Stavebním firmám se nedaří dodržovat schválené rozpočty, protože materiály rychle zdražují,“ řekl.

Zahraniční obchod Česka vykázal v červenci schodek 7,2 miliardy korun. V meziročním srovnání tak byl jeho výsledek o 21,3 miliardy horší. „Hlavní příčinou byl vysoký meziroční růst hodnoty dovozu, a to především v důsledku vyšší cenové hladiny u ropy a zemního plynu. Nepříznivě zapůsobilo i prohloubení deficitu bilance se základními kovy, chemickými látkami a přípravky,“ sdělila ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. Vývoz meziročně stoupl o 4,3 procenta na 299,8 miliardy a dovoz o 12,3 procenta na 307,1 miliardy.

ČSÚ dnes kromě červencových údajů zveřejnil definitivní údaje o bilanci obchodování ČR se zahraničím v roce 2020. Skončila přebytkem 179,9 miliardy ve srovnání se 145,7 miliardy v roce 2019.

Navzdory červnovému i červencovému schodku experti předpokládají, že zahraniční obchod Česka skončí za celý rok podobně jako loni v přebytku kolem 180 miliard korun. „Na jedné straně přetrvávají komplikace v nabídce, kdy je řada firem nucena odstavit část výroby, což se negativně prolíná i do výkonu exportu. Tomu dále neprospívá aktuální zhoršení epidemické situace zejména v Asii, jejímž důsledkem je uzavření klíčových přístavů a problémy v kontejnerové dopravě. Na druhé straně se tuzemská ekonomika nachází ve fázi oživení, které je taženo především spotřebou domácností a investicemi, zejména těmi do zásob,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Ředitel sekce služeb pro exportéry státní agentury CzechTrade Jan Kubata vidí jako jeden z pilířů pro razantnější nárůst exportu obnovení veletrhů ve fyzické podobě. „Veletrhy jsou zásadní nejen pro zkušené exportéry, ale hlavně pro firmy, které s exportem chtějí začít, a dostanou tak možnost své produkty představit přímo v zahraniční a oslovit potenciální klienty, partnery nebo investory,“ uvedl.