(AKTUALIZOVÁNO) První místopředseda a šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje za skandální, že schodek státního rozpočtu navržený ministerstvem financí na příští rok je vyšší, než kolik činil loni. Stejný problém s návrhem má pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové je schodek obrovský, přestože se krizová situace stabilizovala. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá má za pozitivní, že alespoň část z předpokládaných navýšených příjmů je použita na snížení schodku a navýšení investic. Politici to dnes sdělili na dotaz ČTK a v tiskové zprávě.

Vláda podle Stanjury nemůže stávající situaci svádět na koronavirovou pandemii. „Na špatné hospodaření upozorňujeme poslední čtyři roky, ve kterých vláda trestuhodně promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků,“ uvedl. Podle stranického šéfa Petra Fialy nejsou problémem rozpočtu příjmy, ale výdaje. „Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám, omezením neinvestičních výdajů či snižováním byrokracie,“ poznamenal.

„Je to posun správným směrem, nicméně plánovaný schodek na rok 2022 je stále vyšší, než byl schodek za covidový rok 2020, což je jednoznačně ostuda vlády,“ napsal ČTK Ferjenčík.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a lidovecký předseda Marian Jurečka se shodli na tom, že rozpočet je sestaven v duchu „po nás potopa“. Vláda se podle Pekarové Adamové nezabývá tím, jak se postaví k nejrychlejšímu tempu zadlužování v historii ČR. „Vláda nehledá inspiraci v Německu, které svůj finanční plán připravuje s výhledem na návrat k vyrovnaným rozpočtům, ale spíše v řecké cestě,“ uvedla.

„S ohledem na růst naší ekonomiky, odeznívající covid-19 je takový schodek ukázkou vlády ve stylu po nás potopa! Žádný dobrý a rozumný hospodář přeci nechce žít dlouhodobě na dluh, na rozdíl od této vlády,“ napsal Jurečka.

Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury vláda Andreje Babiše neúměrně zadlužuje zemi. „Úspory ve zbytných výdajích vidíme zejména v platbách solárním baronům, neziskovkám s politickým programem, v předražených armádních nákupech, ve slučování agend jednotlivých ministerstev a také ve výši výdajů určených pro zahraniční a rozvojovou pomoc,“ sdělil ČTK.

Navržený schodek je podle Kovářové obrovský, ačkoli se krizová situace stabilizovala a na příští rok jsou díky plošnému očkování proti covidu-19 scénáře pozitivnější. „Schodek nelze akceptovat. Většina výdajů je mandatorních mimo postcovidovou podporu a úpravy v řádu miliard jsou jen kosmetické. Půjde o prohloubení zadlužování země na úkor dalších generací,“ napsala.

Podle Vostré je pozitivní, že alespoň část z předpokládaných navýšených příjmů je použita na snížení deficitu a navýšení investic. „Co se týká postoje KSČM, ten bude záležet i na tom, v jaké podobě nakonec bude návrh státního rozpočtu na rok 2022 předložen nově ustanovené Poslanecké sněmovně po volbách,“ uvedla.

(10:40, původní zpráva) Příjmy ministerstvo financí v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

„Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 Kč nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, a to například v resortu financí, který opustí 200 zaměstnanců, nebo kapitole ČSÚ, kterou opustí 187 pracovníků souvisejících s projektem sčítání,“ dodala ministryně.

Materiál nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců. „V situaci, kdy je stále plat ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, není plošné zvyšování na místě, naopak se musíme soustředit na racionalizaci agend a dobré zaplacení kvalitních a výkonných úředníků. Zároveň platí, že pozitivní efekty snížení zdanění práce od 1. ledna 2021 a zvyšování slev na poplatníka stále převyšují nárůst inflace a bude tomu tak i v příštím roce,“ uvedla Schillerová. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček v neděli uvedl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů.

Do návrhu byly podle ministerstva financí promítnuty změny, které se týkají aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na základě srpnové makroekonomické predikce MF. Úřad dále v materiálu aktualizoval očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmů na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska, z nového nástroje Facilita na podporu oživení a odolnosti. Změny MF také provedlo na základě úpravy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na základě jednání s jednotlivými ministry.

„Za jediný rok budeme konsolidovat o 123 miliard, což považuji za nesporně zodpovědný trend. Zároveň mám ale radost, že i tak můžeme podpořit seniory zvýšením důchodů nad rámec valorizace, rodiny vyššími slevami na děti a díky síle naší ekonomiky a rostoucím daňovým příjmům pak prostřednictvím investic i celé naše hospodářství, a tím i životní úroveň všech našich obyvatel,“ uvedla ministryně.

Vláda musí podle rozpočtových pravidel rozpočet schválit a předložit Sněmovně do konce září. Ministerstvo financí již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne Sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

Hrad v sobotu po schůzce premiéra Andreje Babiše, Schillerové a prezidenta Miloše Zemana uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Zvýšení výdajů

Ministerstvo financí v novém návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zaslalo k projednání vládě, zvýšilo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, který počítá se schodkem 500 miliard korun, výdaje většině kapitol. Vyplývá to z informací, které dnes ministerstvo zveřejnilo. V červnovém návrhu přitom počítalo u většiny kapitol s meziročním poklesem výdajů.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 746,3 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o zhruba 32 miliard. O 15,3 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem mělo pode materiálu získat ministerstvo obrany, a to 90,7 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozornilo, že celkové očekávané výdaje na rok 2022 činí 92,7 mld. Kč. Samotný materiál ale změnu ještě neobsahuje, protože ji musí schválit vláda. Podobné je to například i s rozpočtem ministerstva dopravy, kde se ministr Karel Havlíček dohodl, že státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány dopravní stavby, bude mít příští rok na výdaje 130,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o tři miliardy více a o 10,5 miliardy korun více, než bylo dosud plánováno.