Tou první ztroskotanou lodí byl v roce 1928 obchodní parník S/S Arna, který se potopil u španělských břehů. Loď M/S Pionýr zkáza zastihla tři míle od ostrova Mayaguana.

Pionýr byla nejmenší československá námořní loď, původně určená pro plavby po Středozemním a Černém moři. Do služby vyrazila 3. srpna 1960 z loděnice nedaleko bulharské Varny.

Loď měřila pouhých 90 metrů a byla specifická tím, že měla ztížené manévrování. Služba tak byla pro posádku řádná škola. Na lodi pracovalo 28 lidí.

Postupem času se však Pionýr plavil i po Baltském moři a nakonec i na Kubu a do Indie.

Šestého srpna 1969 v sedm hodin ráno vyplul Pionýr z kubánského přístavu Moa. Vezl náklad železné rudy. Loď před sebou měla mít dlouhou cestu přes Atlantik, zpátky do Evropy se však už nikdy nevrátila.

Ještě téhož dne, krátce před 21. hodinou, narazila na korálové útesy. Posádce dle vzpomínek pamětníků bylo jasné, že je zle. Čekala je náročná noc, stejně jako v případě parníku Arna se však incident naštěstí obešel bez obětí.

Námořníci oblékli záchranné vesty, když se však ukázalo, že se loď nepotápí, zůstali na palubě. Voda v lodi se objevila až po půlnoci. Ve chvíli, kdy se pokoušeli roztočit po nárazu zastavený motor, aby zmírnili jeho poškození, došlo navíc k výbuchu, který urazil kus komína.

Pionýr byl také zaklíněn a dlouhá oceánská vlna lodí tloukla o útes, v důsledku čehož přibývalo prasklin.

Teprve po rozednění mohla posádka lépe zhodnotit rozsah škod. Připlula americká pobřežní stráž a později i zástupce pojišťovny, s nimiž námořníci vyjednávali ohledně toho, co dál.

Poté, co velká část posádky odletěla pryč, zůstalo na lodi jen několik námořníků, strojní důstojník, telegrafista a kapitán. S pomocí záchranné společnosti překládali náklad na jinou loď. Podmínky se však zhoršovaly. Čerpadla vypověděla službu, prasklin přibývalo. Voda v nákladovém prostoru stoupala a nakonec se nepodařilo vynosit všechno.

Žili jako trosečníci

Na palubě poškozené lodi museli zbylí námořníci zůstat měsíc. A protože další československá loď společně s cennými částmi plavidla bohužel omylem odvezla i zásoby potravin, zažili muži pár tuze nepříjemných týdnů.

Jedli poslední zbytky potravin, pili vodu s javorovým sirupem a nakonec i spali na palubě, neboť se báli, že uvíznou uvnitř lodi, která dostávala nadále pořádně zabrat. Teprve po oficiálním rozhodnutí, že se loď vůbec vyprošťovat nebude, nasedli do člunu a nechali Pionýr napospas moři a divokému počasí.

Vlnobití a hurikány nakonec plavidlo roztrhaly na kusy.