Dnes je úterý 18. ledna 2022., Svátek má Vladislav
Počasí dnes 3°C Skoro jasno

Zimní válka nasytila hladové vlky

Zimní válka nasytila hladové vlky
Zimní válka a její oběti | zdroj: Profimedia

Před 82 lety napadl Sovětský svaz bez vyhlášení války sousední Finsko, které teprve 22 let předtím získalo na Rusku nezávislost. Několikanásobné sovětské přesile Finové vydrželi vzdorovat díky své statečnosti a vynalézavosti a na pomoc jim také přišla zima.

Když finská vláda odmítla sovětské územní požadavky, vypověděl sovětský diktátor Josif Stalin nejdříve 28. listopadu 1939 vzájemný pakt o neútočení a 30. listopadu Rudá armáda po zinscenovaném pohraničním incidentu napadla Finsko a zahájila takzvanou zimní válku.

A pojala to opravdu ve velkém: Nasadila téměř půl milionu vojáků, 1500 tanků a 3000 letadel. Finská armáda měla jen 150 000 mužů, zastaralou techniku a jen pár tanků a letadel. Ale zato jim velel šlechtic, politik a geniální vojevůdce Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867-1951), který byl pevně odhodlán sovětská vojska zastavit.

To se po několika dnech podařilo díky jím navrženému systému opevnění, známému jako Mannerheimova linie. V žádném případě ale nešlo o cosi ve stylu Maginotovy linie na východě Francie, ale naopak o jednoduchý systém bunkrů, zákopů a zátarasů z ostnatého drátu, jehož skutečná síla spočívala především v umístění v terénu. Nepřehledná a jezernatá oblast podél řeky Vuoksi byla pro motorizovanou armádu prakticky nepřekročitelná.

Mannerheim navíc protivníka velmi dobře znal. Udělal kariéru v carské armádě, byl jedním z tělesných strážců cara Mikuláše II. při jeho korunovaci v roce 1896, bojoval ve válce proti Japonsku v letech 1904-1905 a vyznamenal se i v první světové válce. Po vyhlášení nezávislosti Finska se sem v prosinci 1917 vrátil a hned v lednu byl jmenován vrchním velitelem nově budovaných ozbrojených sil. S nimi porazil rudé gardy v krvavé občanské válce, v roce 1919 se stal krátce regentem a od roku 1933 polním maršálem.

Jak se zrodil Molotovův koktejl

Brzy se ukázalo, že z invaze nebude blesková válka, jak Stalin očekával. Sovětská přesila totiž narazila na finskou odvahu, znalost místních podmínek a vynalézavost.

Motorizovaným sovětským jednotkám trvalo celý týden, než dosáhly Mannerheimovy linie, a pak se ofenziva zasekla. Vedle odporu Finů se na tom podepsal i brzký nástup zimy a neschopnost sovětského velení. To totiž v očekávání rychlého vítězství nevybavilo vojáky ani zimní výstrojí, o maskovacích oděvech nemluvě. Jejich standardní puška Mosin-Nagant, používaná od roku 1902, v mrazech pod mínus 15 stupňů nefungovala, protože v ní zamrzal olej. A protože vozidla musela být udržována v provozu s běžícími motory, spotřebovalo se obrovské množství paliva, jehož dodávky značně vázly.

profimedia-0217240221 Těla sovětských vojáků padlých během zimní války | zdroj: Profimedia

Ve zmrzlé zemi se daly zákopy hloubit pouze pomocí výbušnin, navíc v lesích číhali finští odstřelovači s dokonalou znalostí terénu, zimní výbavou a perfektním maskováním. Zde se vyznamenal především legendární odstřelovač Simo Häyhä alias Bílá smrt. Tehdy také Finové začali používat láhve naplněné benzinem, které se zapalovaly kouskem látky a kterým se podle sovětského ministra zahraničí začalo posměšně říkat Molotovovy koktejly.

Sovětské vojáky drtili nejen všudypřítomní odstřelovači, ale jejich morálku rozhodně nepozvedlo ani to, že Stalin nechal před jejich očima exemplárně střílet neúspěšné velitele. Zejména v severních částech fronty bylo zlikvidováno několik jednotek Rudé armády. Když zbytky vojáků prchaly přes zamrzlá jezera, Finové pod nimi vyhodili do povětří led.

Aspoň budou mít vlci tuhle zimu co žrát

Při teplotách kolem 50 stupňů pod nulou nepřipravení vojáci umrzali. Silnice a lesy byly podle dobových svědectví doslova posety mrtvolami mužů a koní, vyhořelými tanky, polními kuchyněmi a dělostřeleckými granáty. "Vlci budou mít tuhle zimu co žrát," říkávali Finové.

Teprve po výrazném posílení se Rudé armádě začátkem února 1940 podařilo Mannerheimovu linii prorazit. Sovětské ztráty ale nakonec činily přes 200 tisíc mužů, Finů padlo kolem 40 tisíc. V Moskevském míru v březnu 1940 se Stalin nakonec musel spokojit s ochranným pásmem o rozloze 35 000 km2 kolem Leningradu. Musel upustit od svého skutečného válečného cíle, jímž bylo ovládnutí země, která teprve v roce 1917 získala na Rusku nezávislost.

profimedia-0147373787 Carl Gustaf Emil Mannerheim | zdroj: Profimedia

Rudá armáda přišla o svou prestiž a utvrdila nacistického vůdce Adolfa Hitlera v tom, že Sovětský svaz bude pro Německo snadnou kořistí. Aby Finsko získalo zpět svá ztracená území, zúčastnilo se v roce 1941 Hitlerovy invaze do Sovětského svazu v tak zvané pokračovací válce. Vrchním velitelem byl tehdy opět Mannerheim. V srpnu 1944 byl pak zvolen finským prezidentem, vypověděl spojenectví s Německem, uzavřel příměří se Sovětským svazem a vyhnal wehrmacht ze země v rámci tak zvané laponské války.

Ve Finsku je uctíván jako národní hrdina a zachránce vlasti, v roce 2004 byl ve známém televizním hlasování zvolen největším Finem všech dob. Zemřel v roce 1951 v sanatoriu v Lausanne.

Zdroje:
Vlastní