Říjnové krajské volby kromě jiného ukážou, jak si jednotlivá politická uskupení vedou rok před volbami do dolní komory. V těch předchozích zvítězilo hnutí ANO. Ze třinácti krajů slavilo výhru v devíti, hejtmanů či hejtmanek má však v tuhle chvíli jen pět.

Babišovo hnutí má teoreticky kam růst, což platí i vzhledem k tomu, že ve volbách do krajských zastupitelstev získalo celkově 21,05 procenta. V posledních sněmovních volbách to bylo už výrazně víc - 29,64 procenta. Proto by se dalo očekávat, že hnutí ANO v letošních krajských volbách dosáhne lepšího výsledku a stejně tak získá více hejtmanských postů.

Pokud by se to nenaplnilo, byla by to pro premiéra Babiše špatná zpráva a doklad toho, že v české politice se přece jen něco děje. Jedna věc je, jaké preference bude mít hnutí ANO celkově, druhá je, v kolika krajích vyhraje, a třetí, kolik bude mít nakonec hejtmanů a hejtmanek. Když jich bude mít pět a méně, může sice nominálně vyhrát, ale ve skutečnosti to žádné velké vítězství nebude.

V takovém případě bude zajímavé sledovat, kdo z takového (slovy Václava Klause) nevítězství Babišova hnutí bude případně těžit. Zřejmě to nebude sociální demokracie, která v roce 2016 vyhrála pouze ve dvou krajích. Celkový výsledek měla 15,24 procenta, ovšem hejtmanských pozic má aktuálně pět.

Cesta sociálních demokratů ke dnu

Již teď je možné říct, že největším poraženým krajských voleb tak bude ČSSD, protože tolik hejtmanů a hejtmanek si nemůže udržet, ani kdyby se zbláznila a rozkrájela se na malé kousíčky. Sociální demokraté dnes mají hejtmana v Plzeňském kraji, Pardubickém kraji, Královehradeckém kraji a v Kraji Vysočina a hejtmanku v Jihočeském kraji.

Přičemž v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina volby vyhráli a v Plzeňském, Pardubickém a Královehradeckém kraji byli v pořadí druzí. Při vědomí toho, v jaké kondici je ČSSD dnes, bude ráda, když si z pěti hejtmanských postů udrží jeden, maximálně dva. Největší šanci má na Vysočině a v Pardubickém kraji.

Kdo si naproti tomu polepší? Po jednom hejtmanovi nyní mají lidovci, KSČM a Starostové pro Liberecký kraj. Naopak žádného ve svých řadách nemají Piráti ani občanští demokraté. Obě partaje po říjnových volbách s největší pravděpodobností posílí.

V roce 2016 se Piráti dostali do krajského zastupitelstva v Karlovarském kraji (5,46 procenta), dále pak společně se Zelenými v Královehradeckém (5,27 procenta) a Jihomoravském kraji (5,11 procenta). Letos Pirátská strana určitě dopadne lépe a může pomýšlet i na nějaké to hejtmanské křeslo.

Polepšit by si měla i ODS, která před čtyřmi roky měla celkový výsledek 9,47 procenta a ani v jednom z krajů se jí nepodařilo porazit hnutí ANO. Pokud si ODS skutečně věří, že by mohla být Babišovým hlavním konkurentem, měla by být schopná nad ním v některém z krajů zvítězit, byť by to bylo ve společné koalici ještě s dalšími stranami.

Všemožných koalic může letos vzniknout větší množství než v předchozích krajských volbách. Právě různě složené koalice (většinou nějak namíchané z hnutí STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Zelených, regionálních uskupení nebo ODS či Pirátů) mohou zasáhnout jak do výsledku voleb, tak do následného sestavování krajských rad a obsazení postů hejtmanů.

Ztráta sociálnědemokratického koaličního partnera

Může se tím pádem opakovat efekt z minulých voleb, kdy hnutí ANO sice s přehledem zvítězilo v převážné většině krajů (tentokrát se mu to dokonce možná podaří i s větším náskokem a ve větším počtu krajů než v roce 2016), na hejtmany a hejtmanky však často nedosáhlo a mělo jich výrazně méně, než v kolika krajích obsadilo první příčku.

Minimálně stejně důležitá jako samotné volební výsledky je tak schopnost domluvit se s ostatními subjekty a dát s nimi dohromady většinu v krajském zastupitelstvu a následně získat post hejtmana. Hnutí ANO na tom může být ještě hůře než minule i z toho důvodu, že v některých krajích oslabí jeho současní koaliční partneři, v první řadě sociální demokracie.

Z pěti krajů, kde má hnutí ANO hejtmana či hejtmanku, je Babišovo uskupení v krajské radě s ČSSD ve Středočeském kraji, v Olomouckém kraji vládne se sociálními demokraty a ODS a v Jihomoravském kraji s ČSSD a se Starosty pro Jižní Moravu a s TOP 09 s podporou starostů a "Žít Brno".

Pokud v těchto krajích sociální demokracie významněji oslabí, hnutí ANO si zde bude muset hledat jiného koaličního partnera, a jeho nalezení nemusí být vůbec jednoduché. Záleží, jaká bude ochota stran jako ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a různých regionálních subjektů vládnout společně s Babišovým uskupením.

V některých krajích by tak ČSSD v čele krajské rady mohli vystřídat právě občanští demokraté či Piráti. Může se ovšem stát, že někde křeslo hejtmana nově získá i hnutí ANO, protože jeho preference výrazně vyskočí a vyrostou na úkor sociálních demokratů, takže nebude tak jednoduché ho obejít (jako před čtyřmi lety) a dát dohromady většinu v krajském zastupitelstvu i bez něj jako vítěze voleb. Hodně záleží i na tom, jak velkou vůli poslat hnutí ANO do opozice ostatní strany projeví.

Smutné vítězství bez hejtmanských křesel

V Plzeňském a Pardubickém kraji, kde sociální demokracie hnutí ANO hejtmanský post vyfoukla, přestože zde Babišovo hnutí vyhrálo, měla ČSSD v prvním případě 17,35 procenta a v druhém 18,01 procenta, naproti tomu hnutí ANO 21,52 procenta a 19,17 procenta. Jeho náskok tedy nebyl nijak velký. Jinak to bylo v Královehradeckém a Ústeckém kraji, kde hnutí ANO rovněž zvítězilo (s 25,18 procenty a 23,24 procenty), ale v jednom kraji ukořistili hejtmana sociální demokraté (13,08 procenta) a v druhém komunisté (15,82 procenta).

Pokud by hnutí ANO mělo celkový výsledek kolem 30 procent, což by znamenalo, že by ve všech krajích mělo výrazně více než 20 procent hlasů a v některých krajích by se blížilo třeba i 35 procentům, ostatní strany by si k němu už nějakou cestu najít musely.

Babišovo hnutí tedy krajské volby asi vyhraje, už v předvolebních měsících by však mělo myslet na to, že klíčové bude dohodnout se s dalšími politickými subjekty na vzniku krajských vlád. Pokud to zanedbá před volbami, po nich to již nedožene. I pěkné volební vítězství tak nemusí přinést žádoucí výsledek v podobě hejtmanských míst.

Pokud se tento scénář naplní, může být mementem také pro celostátní politiku po příštích sněmovních volbách. I v dolní komoře se totiž může stát, že zde sociální demokracie již nebude k dispozici jako možný koaliční partner a hnutí ANO si bude muset hledat jiného.

Je sice možné, že ČSSD v Babišově vládě vystřídá Trikolóra Václava Klause mladšího, stále však není jisté, zda se do Poslanecké sněmovny vůbec probojuje. Zároveň i pro Andreje Babiše by mohlo být lepší mít v koalici ODS či Piráti, kteří jsou přece jen o něco předvídatelnější a v některých ohledech umírněnější než předseda Trikolóry.

Předstupněm k tomu by mohly být i koalice na krajské úrovni, ovšem hnutí ANO pro to bude muset něco udělat a vyjít těmto stranám vstříc. Jinak se v některých krajích navzdory volebnímu vítězství může ocitnout v opozici. Na celostátní úrovni by potom Babišovi nezbylo nic jiného než doufat buď v pokračování současné koalice se sociálními demokraty za podpory KSČM, nebo v úspěch Trikolóry.