Stát v IT zakázkách promrhal už miliardy korun. Kauza dálniční známky je jedna z mnoha

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Ve státních zakázkách na nejrůznější řešení v oblasti IT, na software a databáze létají stovky milionů až miliardy korun. Na někdy až absurdně vysoké výdaje upozornila naposledy kauza "dálniční známky". Podobných předražených či zbytečných zakázek je ale v nedávné historii celá řada, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Hackathon k vytvoření e-shopu na elektronické dálniční známky. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček, iniciátor projektu Tomáš Vondráček a premiér Andrej Babiš.

Hackathon k vytvoření e-shopu na elektronické dálniční známky. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček, iniciátor projektu Tomáš Vondráček a premiér Andrej Babiš. , zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Poslední případ s e-shopem na dálniční známky dokázal premiér Andrej Babiš marketingově přetavit ve svůj úspěch. Kabinet poté také schválil novou povinnost pro ministry a šéfy státních úřadů informovat vládu o všech IT zakázkách s plněním přesahujícím šest milionů korun. Stovky miliónů až miliardy však na státní zakázky v oboru IT mizely i dříve, stejně tak už i dříve platila povinnost, že důležité zakázky má schvalovat odbor hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra. Ne vždy to tak ale skutečně bylo.

Místo systému nové uniformy

Příkladem hodně drahé zakázky bez konkrétního efektu je plánovaný vznik Jednotného inkasního místa (JIM). Ten měl podle vládních plánů už před několika lety zjednodušit a zefektivnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného.

Plátce by vše vyřešil jedním formulářem a komunikoval by pouze s jediným úřadem. Projekt vláda schválila už v roce 2008, do ostrého provozu mělo JIM naběhnout původně od začátku roku 2014, vláda později termín spuštění o rok posunula. Jednotné inkasní místo ale stále nefunguje, i když o něm vláda stále uvažuje.

Generální finanční ředitelství, Ministerstvo financí a Generální ředitelství cel na projekt vyčerpaly jen k roku 2016 téměř 3,5 miliardy korun. Vláda projekt neukončila, jen zrušila termín dokončení a o novém nerozhodla.

Když o projektu v polovině roku 2016 vydal Nejvyšší kontrolní úřad svou zprávu, napsal, že 2,6 miliardy korun z celkových 3,5 miliardy putovalo na výdaje, které s JIM vůbec nesouvisely.

Přes 80 % prostředků vyčerpalo Generální finanční ředitelství, které z nich hradilo mimo jiné i běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu informačních technologií, ale i platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut.

Generální ředitelství cel zase za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen.

Listování ve zprávách "nejvyšších kontrolorů"

Nejvyšší kontrolní úřad upozornil v uplynulých letech – bez většího efektu – i na další příklady zbytečných, respektive nehospodárných výdajů státu v oblasti ICT. HlídacíPes.org prošel kontrolní zprávy NKÚ týkající se státních zakázek v oblasti informačních technologií a vybral nejkřiklavější případy posledních let, které státní kontroloři kritizovali.

  • Květen 2015: služby datových center

Kontrola se týkala nákladů na výstavbu a provoz datového centra Státní tiskárny cenin (STC) v letech 2010 až 2014. Vybudování datového centra stálo 386 milionů korun a do ukončení kontroly byla jeho kapacita využívána pouze z poloviny. Soutěž na výstavbu také vyhrála společnost, která předtím sama vytvořila projektovou dokumentaci technologické části. Její nabídka pak jako jediná přesně odpovídala podmínkám zadání, které vycházely z jí zpracované projektové dokumentace. Ostatní uchazeči byli vyřazeni s tím, že jejich nabídky (zhruba o 50 milionů korun nižší) podmínky zakázky nesplňují.

Kontrola poukázala i na nedostatky týkající se služeb, které datové centrum STC poskytovalo Ministerstvu financí. Zakázku na službu Service Desk zadalo Ministerstvo financí v režimu utajení. Podklady k zadávacímu řízení u této zakázky připravila společnost, která se následně bez soutěže stala subdodavatelem. Další zakázku, tentokrát na provoz Integrovaného informačního systému Státní pokladny, zadalo Ministerstvo financí také v režimu utajení, bez soutěže. Za obě tyto veřejné zakázky Ministerstvo financí do září 2014 Státní tiskárně cenin zaplatilo 1,1 miliardy korun, ta pak svým subdodavatelům z těchto prostředků uhradila 760 milionů korun.

To už byl mimochodem ministrem financí Andrej Babiš.

  • Prosinec 2015: elektronizace veřejné správy

Ministerstvo vnitra a budování centrálního místo služeb (CMS) a infrastruktura pro operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému (ITS NGN). NKÚ zkontroloval čtyři konkrétní projekty a související právní a konzultační služby v celkové hodnotě 700 milionů korun a dospěl k závěru, že z těchto peněz bylo 390 milionů použito neoprávněně.

  • Únor 2016: IT projekty na Ministerstvu průmyslu

Šlo o projekty z let 2010 – 2014 na vybudování informačních systémů a další ICT projekty MPO. Ministerstvo k březnu roku 2015 používalo celkem 112 různých informačních systémů za zhruba 345 milionů korun. Kontroloři se zaměřili na informační systémy za více než 127 milionů korun. Ministerstvo kupříkladu zaplatilo sedm milionů korun za dva informační systémy, které nikdo nevyužívá. Jedním z nich je informační systém NECHELA, s jehož pomocí se mělo obchodovat s nespotřebovanými chemikáliemi na komoditní burze. Od jeho vzniku v roce 2010 se v něm ale zobchodovaly chemikálie jen za 13 tisíc korun, samotný systém vyšel na 5,3 milionu korun. Od roku 2012 se s pomocí tohoto systému neuzavřel žádný obchod.

  • Duben 2016: elektronizace veřejných zakázek

Konkrétně šlo o výdaje na Národní infrastrukturu pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) a především na Národní elektronický nástroj (NEN). Vybudování a provoz NIPEZ stály přibližně 700 milionů korun.

Elektronizace veřejných zakázek měla uspořit až 50 miliard korun ročně a zprůhlednit zadávání veřejných zakázek. To se splnit nepodařilo. Pomocí NEN pak Ministerstvo pro místní rozvoj plánovalo v roce 2015 ušetřit 5 miliard korun. NEN byl sice od srpna 2015 v ostrém provozu, ale jeho vybudování, spuštění i samotný provoz provázela řada vážných problémů. Spuštění se zpozdilo o dva a půl roku, jeho vytvoření stálo více než 230 milionů korun. Další čtyři miliony korun měsíčně stojí MMR jeho provoz. I v pozdějších letech panovala se systémem nespokojenost.

  • Červen 2016: IT zakázky na Ministerstvu dopravy

Ministerstvo dopravy mělo k době kontroly celkem 50 různých informačních systémů. Kontroloři se zaměřili na pět nejvýznamnějších, například na Centrální registr vozidel a Centrální registr řidičů. Za těchto pět systémů zaplatilo MD přes 1,2 miliardy korun. Podle kontrolorů ministerstvo nemá pro tvorbu svých informačních systémů dlouhodobou strategii a jeho koncepce je zpracovaná jen formálně.

Kontrola odhalila podezření na porušení rozpočtové kázně za více než 425 milionů korun.

Kontroloři prověřili i sedm veřejných zakázek za celkem 392 milionů korun. MD je zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, i když k tomu nemělo podle zákona důvod. Ministerstvo také téměř dva roky platilo za služby měsíční paušální platbou, i když podle smlouvy měl dodavatel poskytovat služby až na vyžádání resortu. Ministerstvo tak za 21 měsíců zaplatilo přes 85 milionů korun, i když čerpalo služby jen za cca 52 milionů korun.

  • Září 2016: IT podpora systému dotací

Stát vybudoval hned několik informačních systémů, v nichž shromažďuje data o investicích státu a o dotacích. Jejich správci jsou Ministerstvo financí (MF) a Generální finanční ředitelství (GFŘ). Za tyto informační systémy stát v letech 2009 až 2015 zaplatil více než 338 milionů korun, data v nich nejsou kompletní a spolehlivá, a systémy tak neplní účel, pro který vznikly.

MF při zadávání veřejných zakázek v souvislosti s těmito informačními systémy porušilo zákon o veřejných zakázkách, protože některé z nich neoprávněně zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže.

  • Únor 2018: zdravotnické informační systémy

Šlo o projekt Národního informačního systému integrovaného záchranného systému (NIS IZS), který měl při záchranných akcích zefektivnit způsob komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Do ostrého provozu byl systém uveden s dvouletým zpožděním v lednu 2016. Stál téměř 364 milionů korun (288 milionů korun šlo z dotací EU).

Projekt nabral zpoždění, což ohrožovalo dočerpání evropských dotací. Generální ředitelství HZS proto vypustilo z projektu vznik národního systému příjmu tísňového volání za více než 150 milionů korun.

Na vybudování NIS IZS se tak sice podařilo vyčerpat všechny evropské dotace, s nimiž Ministerstvo vnitra počítalo, vypuštění klíčové části celého projektu ale způsobilo, že informační systém nesplnil další ze svých cílů – tedy vznik jednotné technologie pro příjem tísňového volání. Místo toho existovalo celkem šest různých informačních systémů pro příjem tísňového volání.

  • Leden 2019: IT projekty na Ministerstvu práce a sociálních věcí

Šlo především o systémy zajišťující výplatu dávek, přes něž stát rozdělí ročně přibližně 80 miliard korun – například o podporu v nezaměstnanosti, příspěvek a doplatek na bydlení, dávky pěstounské péče, příspěvek na živobytí a další. Kontroloři prověřili téměř 900 milionů korun (přibližně čtvrtina z více než 3,7 miliardy korun, které v letech 2013 až 2017 resort na ICT technologie vynaložil). Kontrola odhalila velké množství zásadních pochybení – například nezvládnutí vytvoření nových informačních systémů pro výplatu dávek, problémy týkající se veřejných zakázek a smluv nebo využívání externích firem.

Jen za rok 2017 se provoz stávajících systémů prodražil o více než 360 milionů korun. MPSV také fakticky zůstalo závislé na externích dodavatelích ICT služeb. V součtu NKÚ podal finančnímu úřadu oznámení o porušení rozpočtové kázně v celkové výši 737 milionů korun, podal také dvě trestní oznámení.

  • Duben 2019: Informační podpora agendy daňového řízení

Nejvyšší kontrolní úřad se zde zaměřil na pořizování a využívání ICT pro agendu daňového řízení v ČR, konkrétně peníze na provoz, podporu a rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému (IS ADIS) v letech 2011 až 2017. Zakázky byly zadávány bez soutěže formou tzv. jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), tím Generální finanční ředitelství (GFŘ) porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 428 milionů korun. GFŘ zároveň prohloubilo závislost na dodavateli IS ADIS a pořídilo také technologie, které nepotřebovalo.

Pro potřeby zavedení EET se GFŘ rozhodlo pořídit hardwarové vybavení a další ICT produkty. O účasti potenciálních uchazečů rozhodovala společnost dodávající IS ADIS – dodávku a instalaci hardwaru GFŘ podmínilo tím, že uchazeč bude od této firmy mít autorizaci. Pro to ale nebyl objektivní důvod a jednalo se o jeden z postupů, kterými GFŘ v této zakázce diskriminovalo možné uchazeče. V tomto případě se tak dopustilo porušení rozpočtové kázně ve výši 186 milionů korun.

V rámci této zakázky GFŘ pořídilo informační technologie v hodnotě 70 milionů korun, které přitom nepotřebovalo – potřebný výkon mohlo zajistit již pořízeným vybavením. Průměrná míra využití výpočetního výkonu serverů pořízených pro zpracování dat z EET v hodnotě 48 milionů korun byla jen 1,4 procenta.

IS ADIS provozuje finanční správa už od roku 1993, a jedná se tak o jeden z nejzastaralejších informačních systémů státu. Oproti některým evropským zemím extrémně zatěžuje pracovníky rutinní správou daňových účtů vedených v tomto systému, a to na úkor podpory daňových subjektů a daňové kontroly.

Zatímco v Belgii, Rakousku či Estonsku představuje správa účtů a provádění jiných daňových úkonů 4 až 10 procent pracovní doby zaměstnanců, v České republice se jednalo v roce 2015 o více než 55 procent.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: domácí Česko Česká republika státní zakázky ministerstvo dopravy Ministerstvo financí ČR informační technologie

Zdroje: HlídacíPes.org