Zpěvačka byla v poslední době vzhledem k problémům po zlomenině krčku v péči lékařů. Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, byla považována za první dámu československého šansonu.

„Ani si nepamatuju, že by existovala nějaká druhá dáma československého šansonu. Protože pro mě československý šanson byla vždy jen a pouze Hana Hegerová. A to už od dob jejího angažmá na začátku 60. let v divadle Semafor přes ty slavné šansony, které pro ni textoval Pavel Kopta, až po kongeniální spolupráci s dvojicí Petr Hapka a Michal Horáček,“ řekl ČTK hudební publicista Miloš Skalka.

Ze Slovenska do francouzské Olympie

Za album Potměšilý host dostala Hegerová v roce 1992 od Supraphonu platinovou desku. O čtyři roky později ji Akademie populární hudby zapsala do Síně slávy. V roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy. V roce 2010 natočila a vydala kritiky ceněné album Mlýnské kolo v srdci mém.

Další nahrávky Hegerové vyšly díky hudebnímu vydavateli Padevětovi, který se zpěvačkou také sepisoval její autobiografii. Podle vzájemné dohody má vyjít až po její smrti.

Hegerová pocházela ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Vystupovala i v zahraničí včetně proslulé pařížské Olympie. Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl ze spolupráce se skladatelem Hapkou a textařem Horáčkem.

Hegerová ukončila uměleckou kariéru v srpnu 2011. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se veřejných akcí v poslední době nezúčastňovala. V dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy. V říjnu 2014 jí prezident České republiky Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Slovenský prezident Andrej Kiska jí v lednu 2016 na udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.