"Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou. S první ženou se rozvedl v roce 1991 a o čtyři roky později se oženil se svou někdejší ošetřovatelkou Elaine Masonovou. S druhou ženou se rozvedl v roce 2006. První manželka Jane po rozvodu Hawkinga označila za domácího tyrana, kterému musela často připomínat, že není bůh.

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s výhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl.

Hawking byl pro mnohé nemocné zdrojem inspirace. "Uznávám, že jsou věci, které nemohu dělat," řekl v roce 1997 agentuře AP. "Jsou to ale většinou věci, které stejně nijak zvlášť dělat nechci," dodal.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat nižší formu života.

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.

Hawking se zdráhal vystupovat jako suchopárný vědec a objevoval se i ve filmech a seriálech, především v rolích sebe sama. Epizodní role si zahrál v seriálech Star Trek a Teorie velkého třesku.

Stephen Hawking | zdroj: Profimedia

Namluvil dokonce i svou žlutou postavičku v seriálu Simpsonovi, jehož byl velkým fanouškem. Jeho velkým snem, který se mu ovšem nesplnil, bylo zahrát si roli padoucha v jednom z filmů o Jamesi Bondovi. "Myslím, že kolečkové křeslo a počítačový hlas by se k němu docela dobře hodily," řekl před časem vědec.

Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879.

Čtrnáctý březnový den někteří matematici slaví jako takzvaný den "pí", tedy den Ludolfova čísla. V americkém způsobu zápisu (3/14) totiž dnešní datum odpovídá zaokrouhlené hodnotě této matematické konstanty, tedy 3,14.