Dnes je neděle 17. května 2026., Svátek má Aneta
Počasí dnes 10°C Slabý déšť

Články s tagem

teoretická fyzika

Magazín
Vývoj nelze zastavit, musíme se mu přizpůsobit, upozorňuje fyzik
Jaroslav Bican 11. 12. 2019
Pokud si přejeme pokrok a zvětšování možností člověka a chceme vědět víc a umět víc, musí růst množství energie, které spotřebujeme, a spolu s tím i hospodářství, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz fyzik působící v oboru opto-spintroniky na Matematicko-fyzikální fakultě UK Lukáš Nádvorník. Hovoří také o společenské odpovědnosti vědy a o etických otázkách spojených s vědeckým bádáním.
Vesmír
Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery
Pavel Vachtl 16. 4. 2018
Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii. 
Vesmír
Stephen Hawking, 2. díl: Velký třesk bez hranice, (ne)cestování v čase a zdánlivý horizont událostí
Pavel Vachtl 9. 4. 2018
Když na konferenci cestovatelů v čase nikdo nedorazil, znamená to, že cestovat čase nelze? A 'spolkne-li' něco černá díra, je to navždy ztraceno? Stephen Hawking dokázal složité otázky fyziky vysvětlit tak, že ho chápali i laici. 
Vesmír
Einstein byl Kolumbus fyziky, Hawking od něj převzal štafetu
Pavel Vachtl 2. 4. 2018
Význam geniálního fyzika Stephena Hawkinga nelze vměstnat do krátkého nekrologu. V následujícím třídílném seriálu vám proto přineseme bližší pohled na jeho práce, které z něj udělaly jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti. 
Zpravodajství
Zemřel Stephen Hawking, jedna z největších vědeckých celebrit v dějinách
šar 14. 3. 2018
Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.
Příroda
Mezi filosofií a exaktní vědou: Hranice poznání určuje náš strach z neznáma
Julie Nováková 21. 3. 2016
Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?