Podle studie SPACE, kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva ve švýcarském Lausanne, z vězení ve Finsku v roce 2013 utekl každý desátý vězeň.

Ostatně není to nic těžkého – například v otevřené věznici Kerava pracují ve skleníku, mají mobilní telefony, každých pár měsíců dostanou třídenní dovolenou, za hodinu berou osm dolarů a nikdo jim nebrání například v obyčejném nakupování.

Ze mzdy si v podstatě platí nájem ve vězení, a pokud se rozhodnou místo práce studovat vysokou školu, dostanou stipendium.

Jenže příliš volný režim část z nich zláká k útěku, respektive spíš odchodu nebo "opomenutí" vrátit se z dovolené.

Studie SPACE zveřejněná Radou Evropy rozdělila útěkáře na dvě skupiny – ty z klasických vězení a ty, kteří uprchli za jiných okolností. První skupinu si finští bachaři hlídají – vrahy pouští na převýchovu do otevřených věznic až pár měsíců před propuštěním. I tak jim ale z klasického vězení uteklo 14 odsouzenců.

Mnohem větší číslo pak svítí v kolonce jiných způsobů útěku – 325 – a ty jsou právě z  volných zařízení.

Počet útěků z vězení na 10 tisíc vězňů v roce 2013 | zdroj: Tiscali.cz/Rada Evropy

Vězni vědí, že by nebylo těžké utéct, i když to s sebou nese rizika. "Můžete jít, když chcete. Ale pokud utečete, dostanete se zpět do vězení. Je lepší být tady," řekl rozhlasové stanici Public Radio International odsouzený drogový dealer Hannu Kallio.

Na druhou stranu, pokud někdo zmizí ze zařízení jako Kerava, které je předstupeň propuštění, společnosti by nebezpečný být neměl.

Menší recidiva i náklady, ale víc útěků

Výzkumníci napříč severskými zeměmi přišli v roce 1960 se studií, že vysoký trest odnětí svobody, a tedy i dlouhý pobyt ve vězení, snížit kriminalitu nepomáhá. V následujících třiceti letech proto Finsko změnilo kompletně svou trestní politiku, výrazně snížilo tresty a zhruba třetina vězňů si odpykává trest v otevřeném vězení.

Podle finské Agentury pro trestní sankce u těchto odsouzených klesá míra recidivity na necelých 20 procent. Navíc otevřené vězení, v němž si pracující odsouzenci vydělávají na nájem, je pro stát mimořádně výhodné.

Výsledky studie z roku 1960 postupně aplikovaly i další skandinávské země. I proto patří mezi útěkářské ráje – Norsko má 365 útěků na 10 tisíc vězňů, Švédsko 235 a Island 329. Na druhou stranu ale patří i mezi země s menším počtem vězňů. Předstihly je ale další volnější země Belgie (602) a Švýcarsko (597).

Česká ostraha patří ke špičce

Evropský průměr je kvůli nim vysoký - 128 útěků na 10 tisíc vězňů. Medián, tedy střední hodnota, už zní trochu bezpečněji - 34 útěků.

Nejstřeženější jsou maďarská vězení, tedy pokud nepočítáme San Marino, které jistě nemá problém si své dva vězně uhlídat. I když v roce 2013 v maďarských věznicích sedělo 18 313 lidí, neutekl ani z vězení ani při eskortu či jiné příležitosti žádný.

Také česká vězeňská služba patří mezi ty nejschopnější, Jiří Kajínek minimálně v roce 2013 nástupce nenašel. Vyskytl se ale drobný problém se 16 vězni, kteří zneužili možnosti většího pohybu.

"Desítka odsouzených zneužila své zařazení na nestřežené pracoviště k nepovolenému odchodu, další tři odsouzení zneužili přerušení výkonu trestu odnětí svobody tím, že se nevrátiti zpět do věznice. Volný pohyb mimo střeženou část věznice v souvislosti s programem zacházení zneužili další tři odsouzení," popisuje výroční zpráva Vězeňské služby ČR za rok 2013 s tím, že překazila i dva pokusy o útěk.