Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Aktualizováno: Zelenského autoritářské manýry: Odvolal velvyslance v Británii, který si ho troufl kritizovat

Aktualizováno: Zelenského autoritářské manýry: Odvolal velvyslance v Británii, který si ho troufl kritizovat
Vadym Prystajko | zdroj: Profimedia

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal velvyslance v Británii Vadyma Prystajka. Výnos zveřejněný na stránkách prezidentské kanceláře sice neuvádí důvody odvolání, ale list Ukrajinska pravda připomněl, že velvyslanec nedávno kritizoval hlavu státu za „nezdravý sarkasmus“ Zelenského výroků na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.

Agentura AFP označila Prystajka za klíčovou osobu ve vztazích mezi Kyjevem a Londýnem.

Británie patří k hlavním spojencům Ukrajiny, která již 17 měsíců čelí ruské agresi. Ministr obrany Wallace během nedávného summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu vybídl Kyjev, aby svým partnerům projevoval více vděku za poskytnutou vojenskou pomoc namísto ustavičného požadování nových typů zbraní. Více ukrajinské vděčnosti by podle ministra také usnadnilo rozhodování o další pomoci.

Zelenskyj tehdy na tiskové konferenci ve Vilniusu prohlásil, že Ukrajina je velice vděčná Británii a jejímu lidu za podporu. Dodal však i pár vět na ministrovu adresu. „Zdá se mi, že jsme vždy byli vděčni předsedovi vlády a ministru obrany. Jen nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ uvedl šéf státu. Prystajko tato vyjádření označil za „nezdravý sarkasmus“, což všichni - včetně britských médií - přijali jako kritiku hlavy státu, dodala Ukrajinska pravda. Velvyslanec následně svou kritiku zmírnil do podoby vyjádření, že mezi spřátelenými zeměmi není sarkasmus zapotřebí.

Ukrajinský deník připomněl, že loni v říjnu Prystajko jako první ze zahraničních diplomatů předal své pověřovací listiny novému britskému králi Karlu III. Velvyslancem v Británii jej Zelenskyj jmenoval před třemi lety. Před tím byl místopředsedou vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci a ještě dříve ministrem zahraničí a velvyslancem při NATO.

Ukrajinský ministr kultury Tkačenko požádal o své odvolání z vlády

Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko požádal o své odvolání z vlády. Učinil tak poté, co se na něj snesla kritika veřejnosti kvůli záměru utratit během války s Ruskem stovky milionů hřiven na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Odchod ministra z vlády navrhl premiérovi Denysovi Šmyhalovi také prezident Zelenskyj, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.

Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, ohlásil své odstoupení, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.

„Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi,“ hájil se Tkačenko na facebooku. Zdůraznil, že vynakládat soukromé i veřejné peníze na kulturu za války je neméně důležité než na drony, protože „kultura je štítem naší identity a našich hranic“.

Zelenskyj ve svém projevu ve čtvrtek večer zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, „ale právě teď máme jiné priority“. Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné.

Minulý týden parlament schválil financování dokončení výstavby Národního muzea hladomoru, což vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako nápad právě teď vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky-vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku Ukrajinska pravda vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, do oprav poškozené infrastruktury, na zdravotnictví či na vzdělání, ale ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít. Nehledě na tyto výzvy pokládal Tkačenko za vhodné vynaložit na muzeum více než 500 milionů hřiven (asi 290 milionů Kč). Ministerstvo se také chystalo obnovit výrobu seriálů v zájmu „informační a kulturní bezpečnosti“ země, dodala Ukrajinska pravda.

Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.

Premiér Šmyhal během dnešního jednání vlády vyzval úřady a místní samosprávy, aby odložily všechny výdaje, které nepatří k současným prioritám, přičemž „naprostou přednost“ má obrana země. „Je to věc zdravého rozumu. Položte si otázku, zda přijímané rozhodnutí přibližuje naše vítězství, anebo řeší kriticky důležitý problém? Pokud nikoliv, odložte to na dobu po válce,“ řekl.

Vláda na obranu v prvním pololetí letošního roku podle premiéra vynaložila 672 miliard hřiven (asi 395 miliard Kč), zatímco veškeré daňové příjmy činily 600 miliard. „Tedy každou hřivnu a každou kopějku, kterou občané odvedli do rozpočtu, hned posíláme na mzdy vojáků, na techniku, zbraně, drony, munici a další potřeby naší armády,“ prohlásil podle agentury Interfax-Ukrajina. 

Zdroje: