Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Zelené světlo svítící v polském kraji zubrů znamená pro migranty naději

Zelené světlo svítící v polském kraji zubrů znamená pro migranty naději
Snímek pořízený 8. listopadu ukazuje migranty na bělorusko-polské hranici v oblasti Grodno | zdroj: Profimedia

Na běloruském území uvízly tisíce migrantů. Evropská unie a Polsko viní Lukašenka, že nechává do své země svážet lidi z krizových oblastí a pak je zneužívá ke svým politickým cílům.

Když se na východě Polska setmí, rozsvítí Kamil Syller nad vchodem do svého domu zelené světlo. Tento 48letý právník žije s rodinou ve vesničce Werstok u hranic s Běloruskem. Je to idylické místo, turisty sem láká krásná příroda. Na louce za domem Syllerových se za soumraku poklidně pase stádo zubrů. O pět kilometrů dál, na běloruské hranici, ale hrozí v tu samou chvíli humanitární katastrofa, napsala agentura DPA.

Tisíce migrantů uvázly na běloruském území. Chtěli by se dostat do Evropské unie, Polsko je však přes hranici nepustí. Ti, kterým se přeci jen podaří proklouznout kolem ostře střeženého hraničního plotu na polskou stranu, často bloudí celé dny hlubokými lesy a bažinami. A tak Kamil Syller dostal nápad se zeleným světlem: „Je to symbol naděje. Je to signál, že obyvatelé domu jsou ochotni běžencům pomoci,“ říká. Kdo tu zaklepe, dostane jídlo, pití a teplé oblečení. Zpočátku prý měli lidé v příhraničí strach se k akci Zelené světlo pro uprchlíky připojit, postupně jich je ale stále více, tvrdí Syller. Kolik přesně, to neví. „Ale i jediný dům v každé vesnici stačí. Tak se lze postarat o mnoho lidí,“ myslí si.

Polsko a Evropská unie obviňují autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že nechává do své země svážet lidi z krizových oblastí, aby je pak posílal do sedmadvacítky. Většina z nich chce do Německa.

V posledních dnech se situace na hranici vyostřila. Migranti živoří ve stanových táborech v hraničním pásmu, teploty klesají pod nulu. Větší skupiny se opakovaně pokusily hraniční plot prorazit. V současné napjaté situaci vsadila Varšava na tvrdé řešení. V tři kilometry širokém pásmu podél hranice platí výjimečný stav. Do této oblasti nemají přístup humanitární organizace ani novináři, smějí tam jen místní lidé. Když se do ní podařilo dostat dvojici novinářů agentury DPA, po několika minutách je dopadla hraniční stráž. Následoval výslech, tučná pokuta a jasné upozornění: „Příště to budou pouta, soud a tři měsíce vězení.“

I mimo zakázané území jsou všudypřítomní příslušníci bezpečnostních složek v uniformách: pohraničníci, policie, vojáci a dokonce jednotky teritoriální obrany, tvořené převážně aktivními zálohami. Když někteří z nich zadrží migranty, zatlačují je zpět do Běloruska, domnívají se polské nevládní organizace. Mnoho běženců se pak znovu pokouší dostat se do Polska. Podobně jako naprosto vyčerpaná kurdská rodina z Iráku, které před časem Kamil Syller poskytl útočiště u sebe doma v pokoji běžně určeném na pronájem turistům. „Dospělí byli ve špatném stavu, po zatlačení do Běloruska je zbili,“ říká. Dvě děti, staré tři a pět let, měly horečku a průjem. Přivolaní zdravotníci zjistili, že migranti jsou podchlazení, podvyživení a mají různá zranění.

„Nejde jen o lidi za plotem v Bělorusku. I na polské straně hranice se v současnosti ukrývá v lesích nejméně tisíc lidí,“ odhaduje Anna Albothová, aktivistka ze Skupiny hranice, která sdružuje několik humanitárních organizací.

I v lese u hraničního přechodu Kuźnica Bialostocka se dají najít čerstvě opuštěná místa, na kterých se migranti zdržovali. Růžová dětská čepice, turecké omalovánky, müsli tyčinka s nápisy v azbuce leží na zemi vedle spacáků a dek. V noci na taková místa mimo zakázanou oblast chodí členové nevládních organizací a hledají migranty. Často se s nimi bloudící běženci spojí prostřednictvím sociálních sítí.

Aktivisté jim přinášejí horké nápoje, teplé boty a suché oblečení. Pak musejí přihlížet tomu, jak se migrantů ujímají pohraničníci. „Víc pro ně dělat nemůžeme,“ říká Albothová rezignovaně. Tato aktivistka zná situaci migrantů na jiných vnějších hranicích Evropské unie. „Už tam jsem se za Evropu styděla. A teď je to moje země, která tak rychle sáhla k těm nejhorším opatřením. To je zkrátka zločin,“ prohlašuje tato Polka.

Zdroje:
ČTK, DPA