Čtvrteční zadržení lobbisty Ivo Rittiga a jeho následné propuštění je podle politologa Zdeňka Zbořila jen předehrou k tomu, co může ještě přijít. Doplatit by na to pak mohla ODS, případně další zavedené strany, naopak profitovat by z dalšího odkrývání podrobností této kauzy mohl předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož rétorika o kmotrech, kteří v uplynulých dvaceti letech plundrovali tuto zemi, stále padá na úrodnou půdu.

Zadržení Ivo Rittiga mělo souviset s pražským dopravním podnikem a praním špinavých peněz

„Ale ze státního zastupitelství zaznělo, že se může objevit ještě něco jiného. Někdo sice umožňoval, aby někudy ty peníze tekly, ale můžeme se především ještě dozvědět, kam tekly. Pokud by se přišlo na to, že šly do soukromých kapes, tak by to bylo sice považováno za trestný čin a ti lidé by byli odsouzeni, ale mnohem horší by bylo, kdyby se ukázalo, že ty peníze tekly do stranických pokladen,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Rittigova kauza by mohla zasáhnout ty, co jsou v politice dlouhé roky

Tato zjištění by pak otřásla celým politickým systémem. „To by pak měl pan Babiš pravdu se svými výroky o politicích a korupci. Protože by se mohlo ve výsledku stát, že ti lidé, kteří byli v politice v posledních dvaceti letech, jsou odpovědni – a bez ohledu na to, z jaké jsou politické strany – za to, že buď ty přesuny peněz mimo transparentní účty prováděli, nebo alespoň za to, že dostatečně nekřičeli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Zatímco od Ivo Rittiga dává ODS ruce pryč, hlasitě se ozvala proti tomu, když bylo o dva dny dříve vzneseno obvinění proti jejímu bývalému předsedovi Petru Nečasovi. Politiky ODS především rozlítilo vyjádření olomouckého vrchního státního zastupitelství, že v trestní věci jde o zodpovězení zásadní otázky, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů mají poslanci ve smyslu svého ústavního slibu vykonávat mandát v zájmu všeho lidu, nebo zda je přípustné, aby jejich rozhodování ovlivňovaly sliby nebo poskytnuté osobní výhody.

ODS možná brání Nečase i z obav před provalením minulosti

Podle Zdeňka Zbořila reaguje olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zakázalo stíhat tři exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. „Zřejmě pokračuje dál v rozpracovávání případů bývalých tří poslanců ODS a snaží se dokázat, že se skutečně chovali úplatně a že přijali něco, co vede k jejich osobnímu prospěchu, za to, že odejdou z nějaké politické funkce,“ vysvětluje si politolog kroky olomouckého vrchního žalobce.

„Občanští demokraté tolik křičí možná z obavy, že se může ukázat, že tak jednali nejen za vlády Petra Nečase, ale i dříve za vlády Mirka Topolánka. Ale možná se ukáže, že se tak chovaly i jiné politické strany. Takže to Ištvanovo vyjádření, že takhle precedentně zjistíme, zda je rozdávání trafik trestné, které ODS tak napadá, považuji za odpovídající situaci. Vždyť žádná zákonná norma nemůže přesně pasovat na stav, který nově vzniká, nebo je jiný než stavy předcházející. Proto existují soudy, které tu zákonnou normu vykládají ve prospěch, či naopak v neprospěch těch podezřelých,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

S myšlenkou, že ČSSD něco slibovala, co pak nesplnila, může pracovat kdekdo

Úterní hlasování o důvěře vládě může být počátkem vnitrostranických útoků na předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku za to, jak snadno se vzdal s vidinou premiérského křesla a sestavení vlády s KDU-ČSL předvolebních slibů o změně církevních restitucí. „Při jednání o sestavení vlády vyjednávači ČSSD v otázce tzv. církevních restitucí zcela rezignovali a teď hledají nějaký kompromis, jak veřejnosti vysvětlit, že zase nerezignovali tak úplně, že se snaží najít nějaký modus vivendi ve vztahu k církvi,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

„Ale to, že se v předvolební kampani snažili dostat na základě tvrdé argumentace k církevním restitucím a pak na to při sestavování vlády zapomněli, se samozřejmě celou dobu, co bude vláda Bohuslava Sobotky existovat, za nimi povleče jako červená nit. A samozřejmě se toho budou snažit ti nebo oni využít. A nemusí to být jen tehdy potupená vnitrostranická opozice, ale s myšlenkou, že ČSSD něco slibovala, co pak nesplnila, může pracovat kdekdo,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Zeman si odpustí kritiku osob, soustředí se na agendy

Na zmíněné jednání Poslanecké sněmovny se chystá i prezident Miloš Zeman, který už předem prozradil, že se bude věnovat nezaměstnanosti i dalším ekonomickým otázkám. „Miloš Zeman si je vědom toho, že začíná oživení evropské ekonomiky včetně sousedního Německa a zatím se to v české ekonomice příliš neprojevilo. Jako zkušený politik určitě bude ve svém projevu pracovat s tím, že něco podrobí kritice a něco bude předpovídat, aby s tím mohl v dalších měsících výkonu své prezidentské funkce pracovat. To je hlavní důvod, proč tam jde,“ myslí si politolog.

Nepochybuje o tom, že hlava státu podpoří vládu, ale také ji mírně zkritizuje a upozorní na to, s čím sám nesouhlasí. „Už ne, co se týká osob, ale určitě upozorní na nějakou agendu, která by se podle jeho názoru měla řešit jinak nebo rychleji. Protože pokud poslouchal extempore pana Zaorálka v Poslanecké sněmovně k Ukrajině, tak ho na jedné straně musela obcházet hrůza jako reprezentanta české zahraniční politiky. A na druhé straně to potvrzovalo jeho opatrnost či kritický vztah k osobě pana Zaorálka před jmenováním do funkce ministra zahraničních věcí,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Koalice se před hlasováním o důvěře nepřipravuje na obhajobu svého programu

Z událostí posledních dnů si všímá i toho, že iniciativa ProtiAlt podává trestní oznámení na poslankyni KSČM Martu Semelovou za výroky v Hyde parku ČT24, jimiž zpochybnila vynucenost přiznání Milady Horákové. „Mohlo by se na ni vztáhnout popírání nacistického a komunistického genocidia. Ale nevím, jak by se dalo prokázat, i když ta právní klasifikace je možná. To, co říkala v Hyde parku, je však imunizováno tím, že jen opakovala to, co říká ve svých vystoupeních ve sněmovně. Takže je asi těžké ji za to trestně stíhat,“ domnívá se politolog.

Sám osobně je zvědav na úterní rozpravu ve sněmovně před hlasováním o důvěře Sobotkovy vlády. „Koalice se chová, jako kdyby to měla vyhrané. Když se podíváme na počet hlasů, tak samozřejmě má, ale protože se zabývá vším možným, jenom ne obhajobou svého programu, tak se může stát, že se při té debatě objeví něco zcela nového, co nás potom bude živit několik týdnů nebo možná i měsíců,“ doporučuje Zdeněk Zbořil soustředit pozornost na to, co kdo ve sněmovně řekne, ať už z vládních či opozičních stran.