Dnes je středa 4. srpna 2021., Svátek má Dominik
Počasí dnes 11°C Dešťové přeháňky

Ví Bůh, od koho jsme ty jízdenky odebrali. Čtěte, co policie má v kauze Rittiga

Ví Bůh, od koho jsme ty jízdenky odebrali. Čtěte, co policie má v kauze Rittiga
Ivo Rittig | zdroj: Profimedia

Policejní usnesení o trestním stíhání Ivo Rittiga a dalších čtyř osob nastiňuje, za jakých okolností dle „orgánů" probíhala výroba jízdenek pro pražskou hromadnou dopravu. Usnesení se snaží i vysvětlit, kam a proč mizelo 17 haléřů z jedné jízdenky. A také, jak se na věci mohl podílet sám Rittig.

ParlamentnímListům.cz se podařilo získat usnesení o zahájení trestního stíhání pěti osob, tedy kromě Ivo Rittiga ještě Davida Michala, Marka Stubleyho, Jana Janků a Petera Kmetě. Třiatřicetistránkový policejní dokument detailně popisuje smluvní a osobní vztahy mezi papírnou Neograph, a. s. a zahraniční společností Cokeville Assets se sídlem na Panenských ostrovech, ale odkrývá i to, jakým způsobem vlastně od Neographu odcházely přes subdodavatele – v tomto případě Státní tiskárnu cenin - jízdenky do pražského dopravního podniku.

„Ivo Rittig, David Michal, Marek Stubley, Jan Janků a Peter Kmeť jako členové organizované skupiny působící ve více státech společně zastírali původ a jinak společně usilovali, aby bylo podstatně ztíženo a znemožněno zjištění původu věci, která byla získána trestným činem v hodnotě velkého rozsahu, a pro jiného získali prospěch velkého rozsahu,“ stojí v usnesení o zahájení trestního stíhání. Výše uvedení stíhaní si navíc minulý čtvrtek vyslechli i obvinění za údajné praní špinavých peněz. Samotný popis složitých finančních transakcí má zabírat v policejním dokumentu také tři desítky stran.

Již dříve se v médiích objevilo, že firma Cokeville Assets, vlastněná právníkem Peterem Kmetěm, fungovala v obchodu s jízdenkami jako prostředník a inkasovala 17 haléřů z každé jízdenky, které pak podle kriminalistů přeposílala právě Rittigovi. Jenže nikomu dosud nebylo jasné, za co vlastně tato firma inkasovala takové peníze, které jsou často označovány jako „provize". Usnesení o zahájení trestního stíhání to naznačuje.

Podle policistů měl totiž Neograph vyrábět speciální ceninový papír, který údajně neměl v té době v České republice srovnání.

„A zůstávalo tedy vymyslet způsob realizace obchodního případu, ze školního cvičení v právních předpisech JUDr. Kmeť zjistil, že § 18 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách dává možnost udělit výjimku (z pravidel o zadávání zakázek - pozn. red.), pokud by veřejná zakázka mohla vést k odhalení utajených skutečností a z dalšího zákona o utajovaných skutečnostech v přílohách našel seznamy položek, které zakládají utajovanou skutečnost a jednou z nich je cenina a v dalších prováděcích předpisech našel, že bezpečnostní prvky na speciálním papíru ceniny jsou označeny jako utajovaná skutečnost. To znamená, že tento obchodní případ se dal realizovat bez výběrového řízení – nabídkou konkrétnímu dodavateli,“ píše se v usnesení.

Know how Kmetě

Později si sám Kmeť tohoto nálezu zřejmě natolik cenil, že - jak vyplývá z usnesení - dodal toto své „know how", tedy výjimku o utajovaných skutečnostech, i do provizní smlouvy, kterou uzavřel podle policistů jako zástupce své offshorové firmy Cokeville Assets s firmou Neograph, a. s.

Tady je ale nutné vysvětlit, že tomu všemu měla předcházet informace v médiích o prudkém nárůstu falšování jízdenek a jízdních dokladů, kterou policisté bez dalšího vysvětlování také uvádějí v usnesení o trestním stíhání Rittiga a spol. Lze proto spekulovat, že detektivové dávají tuto informaci do souvislosti s odchýlením pražského dopravního podniku od původní praxe, kdy mu jízdenky a další jízdní doklady nejméně od roku 2000 dodávala pouze Státní tiskárna cenin, která tak činí opětovně od roku 2012.

Vraťme se ale ke „know how“ Petera Kmetě. Toto označení totiž policie v usnesení použila dokonce několikrát, a to ve vztahu k nálezu Kmetě, že je „možné získat zakázku bez výběrového řízení, kdy tato možnost byla postavená na základě utajovaného prvku, což umožnilo zadat zakázku přímo". Jinými slovy na základě výjimky z příslušného zákona, kdy nebylo nutné vyhlašovat veřejnou soutěž.

„Na základě tohoto měla společnost Neograph, a. s. s JUDr. Kmetěm uzavřít provizní smlouvu,“ připomíná se v usnesení a následně zde také stojí: „Dle odhadu zde byla Cokevillu Assets vyplacena provize, odhadem ve výši cca 20 až 30 milionů korun.“ K tomu se pak v usnesení připomíná i to, že provize pro Petera Kmetě byla stanovena pevná, a to ve výši 0,17 Kč, což je necelých padesát procent, které vyplácel DPP společnosti Neograph.

Přitom dopravní podnik Prahy měl v letech 2008 až 2011 zaslat papírně Neograph za výrobu jízdenek přes 203 milionů korun! Tato částka je ostatně v usnesení rozebrána rok po roce.

Neuvěřitelný nepořádek

Třicetistránkový policejní protokol o obvinění Ivo Rittiga, který ale ParlamentníListy.cz nemají k dispozici, pak navíc k celé anabázi má údajně detailně popisovat ještě transfery peněz mezi papírnou Neograph, zahraniční společností Cokeville Assets a samotným Rittigem. Už dříve ale Nadační fond proti korupci Karla Janečka přišel s informací, že u Rittiga měsíčně končily až čtyři miliony korun jako provize ze zakázky plus procenta ze zisku. Od ledna 2007 do února 2008 měl získat celkem 73 milionů korun, jak uváděly nedávno například Lidové noviny.

Sám Kmeť pak měl pro policii uvést, že s Rittigem měl podepsanou smlouvu jako s poskytovatelem, za což mu měl vyplácet odměny.

Na celé transakci ale mohou být dle policejního materiálu zajímavé dvě věci. Obchod, v němž měl dodávat Neograph jízdenky pražskému dopravnímu podniku, totiž podle usnesení zřejmě provázel neuvěřitelný nepořádek.

„Dobrý den, při postupné expedici nových jízdenek se stále objevují nové hrubé nedostatky v kvalitě svědčící o naprosto nedokonalé výstupní kontrole - nesešité bloky, chybějící, či duplicitní čísla atd. Navíc sponkování mi připadá jako ruční šití, sponky jsou naprosto nevyhovující. Co s tím?“ měl podle policistů uvést v jednom z e-mailů Oldřich Hanuš, což byl vedoucí jízdních dokladů dopravního podniku. Adresátem této žádosti ze dne 26. 8. 2008 byl společně s  dalšími lidmi i Marek Stubley, právník, který také působil v kanceláři, zastupující i Ivo Rittiga.

Smlouva o dílo

„Z předmětné e-mailové komunikace je zřejmé, že problémy při expedici nových jízdenek jsou řešeny na úrovní vedoucího jízdních dokladů DPP – Mgr. Oldřicha Hanuše a právního zástupce Mgr. Marka Stubleyho,“ uvádí pak k tomu policie.

O tom, že jízdenky od Neographu mohly mít významné nedokonalosti, píše policie i jinde. Například uvádí, že prodejci „nedostatečně natrhávají jízdenky na okrajích" a že je jim to třeba říci. Navíc prý ještě týden před distribucí nových jízdenek, tedy těch od Neographu, nebyl známý způsob kontroly ochranných prvků na jízdenkách, včetně jejich umístění! Dokonce prý některé jízdenky dovezené do DPP měly částečně poškozené obaly, jednotlivé krabice nebyly originálně zapečetěné a DPP by nebyl kupující jízdenek, neboť se v tu dobu „nejednalo o kupní smlouvu, ale o smlouvu o dílo“. Nadto mělo prý být ve smlouvě uvedeno, že společnost Neograph má sídlo v Litoměřicích namísto v Praze.

„...takže od koho jsme jízdenky odebrali, ví Bůh,“ stojí dle policejního dokumentu, který ParlamentníListy.cz mají k dispozici, k této věci v jednom z e-mailů mezi odpovědnými pracovníky dopravního podniku. Přitom na dodávky jízdenek od Neographu se mělo údajně přejít právě proto, že zde existovala informace z médií o prudkém nárůstu falšování jízdenek a jízdních dokladů...

Společnost nesplňovala podmínky

Za druhé se zajímavým jeví stanovisko a zpráva Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který poukázal na způsob uzavření smlouvy DPP s Neographem. Dopravní podnik totiž tvrdil, že jedním z důvodů, proč byla firma vybrána, byl fakt, že firma měla požadované bezpečnostní oprávnění. Podle NBÚ ale firma Neograph majitele Jana Janků nesplňovala tuto podmínku a k tomu navíc i uváděla nepravdivé skutečnosti. Tuto podmínku totiž splńoval pouze jeden ze statutárních orgánů. Dodejme, že Státní tiskárna cenin měla podle NBÚ po celou dobu oprávnění pro stupeň „utajení tajné“.

„Společnost Neograph, a. s. absolutně vůbec nesplňovala podmínky podle zákona č. 412/2005 Sb., o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti a tudíž společnost Neograph, a. s. nemohla být dodavatelem jízdních dokladů,“ cituje policejní usnesení závěry NBÚ.

Usnesení rozebírá i cenu, o níž zřejmě přišel DPP. „Cena tisku a dodávek jízdních dokladů, po ukončení smluvního vztahu se společností Neograph, od společnosti Státní tiskárna cenin, byla za jeden kus jízdního dokladu nejméně o 1/3 nižší, než od společnosti Neograph,“ píše totiž policie a také konkrétně vypočítává, kolik si za jednu jízdenku, jízdenkové kotouče a termokotouče účtoval Neograph a kolik Státní tiskárna cenin. Porovnání pak zakončuje tím, kolik by ušetřil dopravní podnik, kdyby od začátku jízdenky dodávala Státní tiskárna cenin, jako je tomu od roku 2012.

Parafráze rozhovorů

Například v roce 2008 by dopravní podnik podle policejních detektivů ušetřil 13 milionů korun, což má vyplývat ze zajištěných kopií faktur Dopravního podniku hl. m. Prahy a faktur Státní tiskárny cenin. V usnesení o zahájení stíhání Rittiga ale policisté porovnávají i další roky.

„Tedy na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že DPP v období od roku 2008 do konce roku 2011 zaplatil za tisk a dodávku jízdních dokladů společnosti Neograph, a. s. nejméně o 62 840 446, 80 Kč více, než kdyby výše uvedené jízdní doklady dodávala společnost Státní tiskárna cenin, s. p., která dodávala od počátku roku 2012 jízdní doklady za výhodnější, nižší ceny,“ uvádí nakonec v zahájeném trestním stíhání Ivo Rittiga a dalších osob podepsaný policejní rada Michal Srb.

Z obvinění osob pak má navíc i vyplývat, že policie pořídila ke kauze i celou řadu nahrávek, a to hlavně ve dvou klíčových dnech 27. a 29. března 2012. Vyšetřovatelé obsah odposlechů shrnuli na dvou stranách obvinění. Podle Lidových novin má jít ovšem pouze o parafráze rozhovorů. Přesné citace do protokolu, které si obvinění a jejich obhájci převzali, totiž neuvedli.

Zdroje: