"Podstatou toho seznamu má být to, že jsou to ti, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco ten film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů," uvedl Zaorálek. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie v Rusku a nasazování "zlé psí hlavy" Západu ho velmi znepokojují.

Na seznam 89 evropských politiků a diplomatů, kteří mají zakázaný vstup do Ruska, Moskva zařadila i bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, poslance Marka Ženíška (oba TOP 09), europoslance Jaromíra Štětinu a bývalého eurokomisaře Štefana Füleho. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil sankční seznam za odpověď na protiruské sankce EU zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině.

V pondělí vyjádřil český premiér přesvědčení, že by Rusko mělo svůj postup vysvětlit. "Ten krok byl pro nás do značné míry překvapivý, neodpovídá to běžné diplomatické praxi. U těch konkrétních lidí pro to není žádná opora z pohledu mezinárodního práva, takže myslím si, že je zcela namístě, aby velvyslanec Ruska v České republice vysvětlil postup ruské vlády," řekl novinářům.

Rusko se diví, jakou seznam vzbudil senzaci

V Moskvě panuje hluboké zklamání z počínáním našich evropských partnerů. Samozřejmě, slušnost není politickou kategorií, ale ti lidé už překračují všechny meze, což nebudí nic jiného než rozčarování," prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov. "Jak lze důvěřovat takovým partnerům?" dodal.

Každé jméno na seznamu se podle Meškova pečlivě prověřovalo, o každém se rozhodovalo individuálně a s konkrétními důvody pro zařazení. Podrobněji mechanismus rozhodování nechtěl odhalit.

Moskva tvrdí, že svůj seznam vytvořila, protože "musela" odpovědět na seznam EU, která loni sankce proti Rusku zavedla po anexi Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

"Brusel diplomatickými kanály prosil Moskvu o poskytnutí seznamu kvůli minimalizaci nepříjemností potenciálních nežádoucích. Začali nás prosit, abychom vyšli vstříc těm, kdo jsou líní požádat ruské zastupitelské úřady v zahraničí o informaci, aby neztráceli čas a peníze a byli předem varováni," uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Moskva podle ní vyšla přání Bruselu vstříc - a evropští kolegové, kteří žádali o vstřícnost kvůli pohodlí, rozpoutali rozruch a začali se domáhat vysvětlení. "Pánové, to je ubohé," podotkla.

Vysvětlení seznamu žádá po Rusku i Německo

Německé ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že chce od Moskvy jasné zdůvodnění toho, proč jeho osm politických a vojenských představitelů má zakázán vstup na území Ruské federace. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert černou listinu s 89 evropskými činiteli, kteří nesmí do Ruska, ale nepovažuje za důvod přerušení kontaktů s Moskvou týkajících se ukrajinské krize.

"Když se chcete právně ohradit, musíte vědět, proč jste na seznamu," uvedlo německé ministerstvo zahraničí. Již v sobotu německá vláda oznámila, že od Ruska bude chtít znát důvody zákazu a kritéria výběru. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes uvedl, že sankce se týkají osob, které podpořily prozápadní převrat na Ukrajině. Seibert řekl, že Berlín je kvůli událostem a vývoji na Ukrajině s Moskvou v takřka denním kontaktu a že to zveřejnění černé listiny nijak nezmění.

Dokument nebo propaganda? 

Dokumentární film o "odtajněných stránkách" dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před "agresivní" Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala "skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy".

Historici tento dokument označili za návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu. Snímek už odsoudilo slovenské ministerstvo zahraničí. "Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii," uvedlo ministerstvo v prohlášení.