Srpen '68 byla bratrská pomoc, tvrdí ruská státní televize

- Aktuality autor: pal

Ruská státní televize Rosija 1 odvysílala dokumentární film o „odtajněných dějinách“ Sovětského svazu a jeho tzv. satelitů, kam patřilo i Československo. Televize v pořadu obhajovala invazi států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Podle stanice šlo o „vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy.“ Podle historiků jde o dezintepretaci historie. 

Herci z filmu Krycí jméno Holec z loňského roku, který mapoval události ze srpna 68

Herci z filmu Krycí jméno Holec z loňského roku, který mapoval události ze srpna 68,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma tvrdí, že film je "pozoruhodným návratem k nejzprofanovanějším metodám sovětské propagandy, jimiž se Moskva v roce 1968 pokoušela obhajovat intervenci". Ta podle mezinárodního práva nebyla ničím jiným než nevyprovokovanou agresí proti suverénnímu státu, upozornil historik.

Je nemožné si neklást otázku, co tento obrat a návrat k dávným metodám dezinterpretací dějin znamená. Vždyť od intervence se ve své době jasně distancovali Michail Gorbačov, Boris Jelcin i Vladimír Putin. Také celá plejáda ruských historiků," řekl v reakci Tůma. Takový nepřijatelný přístup ruské televize nelze podle něj než pranýřovat.

Propaganda podle starého ruského střihu?

Stříleli po nás shora z kulometů," tvrdí ve snímku před budovou Národního muzea v Praze bývalý komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov. Invaze se účastnil jako četař spojovacího praporu. Jeho vzpomínky na "palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech" a "hořící tanky" jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 "Československo, rok zkoušek".

V něm v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945. Odpovědnost za "události roku 1968" film klade na pražskou opozici a její "údernou sílu", Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o "žoldnéře".

Invaze vojsk Varšavské smlouvy byla prý ochranou před NATO

"NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky," tvrdí ve snímku poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy z let 1989-90 Vladimir Lobov, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.

Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský "výzkumník dějin Varšavské smlouvy" Vladimir Bruz jako důsledek "socialistického internacionalismu", který stanovoval "povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických vymožeností". A podle ruské televize "je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat".

"Na ruském přístupu je dobře vidět, jak efektivní může být propaganda, která trvá více než 40 let. A pro nás je to především další příklad toho, jak důležité je mít demokratickou společnost s nezávislou historickou reflexí," komentovala francouzská historička a politoložka Muriel Blaiveová z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze.

Ruští prezidenti invazi odsuzovali, ruská televize ji chválí

Rusko se pravidelně ohrazuje proti "přepisování dějin", tím ale míní především zpochybňování vlastní interpretace dějin a především sovětských zásluh o vítězství nad nacistickým Německem.

Někdejší ruský prezident Boris Jelcin za návštěvy Prahy v roce 1993 srpnovou invazi do Československa odsoudil jako nepřípustnou. Dodal ale, že demokratické Rusko nenese v této věci žádnou odpovědnost, protože vina padá na bývalé vedení Sovětského svazu. Jelcinův nástupce Vladimir Putin v Praze v roce 2006 uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk.

Bývalý nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov se o srpnu 1968 při návštěvy Prahy v roce 1987 nezmínil, ačkoliv to mnozí očekávali. Později prohlásil, že ho to mrzelo, ale že politické okolnosti to nedovolovaly.

Tagy: Rusko zahraničí srpen 68 ruská politika média a internet česko-ruské vztahy dějiny a fakta

Zdroje: ČTK