„Zrodilo se Evropské politické společenství,“ píše ve svém shrnutí francouzská agentura AFP. Přesné obrysy a role tohoto nového diplomatického formátu nicméně podle ní zůstávají nejasné. „Bude mít EPC trvalejší charakter, nebo se přidá na dlouhý seznam evropských projektů bez budoucnosti, po vzoru Evropské konfederace navržené v roce 1989 Françoisem Mitterrandem? Nehrozí, že se nakonec stane jakousi předsíní, v níž budou kandidáti přidružení (k EU) věčně vyčkávat?“ dodává zpravodajská agentura.

Hlavním motivem pražského summitu byla válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky. Podle AFP setkání nastínilo rostoucí izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina sedm měsíců po začátku ofenzívy. Deník Le Figaro zase píše o demonstraci síly vůči Putinovi. Jako signál směrem do Moskvy vidí i to, že jako dějiště příštího summitu nového uskupení bylo vybráno Moldavsko.

Obě francouzská média si také všímají vývoje ve vztazích mezi Francií a Británií jen několik týdnů poté, co nová britská premiérka Liz Trussová těsně před nástupem do funkce odmítla říci, zda bere francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jako přítele.

„Šest let po odhlasování odchodu z EU byly bedlivě zkoumány i ty nejmenší činy a gesta nové britské premiérky Liz Trussové,“ píše AFP. „Když byla tázána na povahu vztahu s Emmanuelem Macronem před bilaterální schůzkou s ním, paní Trussová potvrdila, že jde o přítele,“ dodává. „Zdá se, že vztahy mezi Emmanuelem Macronem a Liz Trussovou se oteplují,“ soudí Le Figaro.

Po prvním summitu Evropského politického společenství vládla mezi evropskými lídry euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo, píše server Politico. Podle agentury AP byl ústřední postavou schůzky na Pražském hradě francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Vidina další diskuzní platformy, která přivede k jednomu stolu 40 evropských lídrů, vzbuzovala v mnohých skepsi, ale politici měli ve čtvrtek řadu důvodů k optimismu,“ píše Politico. Summit znamenal sblížení Francie a Británie, když britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že francouzský prezident Macron je opravdu přítel.

Britská stanice BBC na svých internetových stránkách píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU i vzhledem k tomu, že se s Macronem dohodla na jejich další společné schůzce.

K jednání o míru dvakrát zasedli představitelé Ázerbájdžánu a Arménie, zemí, mezi kterými se konflikt na hranici táhne desítky let.

Nicméně za fasádou nadšení podle serveru Politico probublávaly spory a napětí. Ukazovala se nejednotnost ohledně řešení evropské energetické krize a Turecko a Řecko odešly ze schůzky naštvané. Vrcholné setkání také kromě vágních Macronových příslibů o pokračující vojenské a finanční pomoci nepřineslo nic zásadně nového pro Ukrajinu čelící ruské agresi.

Politico připomíná, že v minulosti se myšlenka podobná Evropskému politickému společenství objevovala v různých podobách, ale vždy vyprchala. Záměrem nové platformy je zaměřit se na to, co země spojuje, a podle BBC je takovým novým impulzem pro spolupráci nad rámec evropské sedmadvacítky ruská invaze na Ukrajinu. Nicméně Politico i tak podotýká, že mnozí se stále ptají po smyslu takového projektu a o nákladech na něj, když už existují fóra jako G7 nebo G20. A například činitelé z Británie, která by měla pořádat čtvrtý summit společenství, jeho existence podle BBC nechává spíše chladnými a dávají najevo, že platformu opustí, pokud se vyvine nežádoucím směrem.

Do budoucna bude pro Evropské politické společenství (EPC) výzvou, jak o sobě přesvědčit zájemce o členství v Evropské unii, zejména země západního Balkánu a dokonce Ukrajinu, kteří se co nejrychleji chtějí připojit k EU, a místo v EPC je neuspokojí, píše Politico.

Agentura AP summit hodnotí jako úspěch pro Macrona, který s myšlenkou Evropského společenství před několika měsíci přišel. V Praze pokračoval v diplomatickém aktivismu, když se snažil o nápravu vztahů s Británií a usiloval o uvolnění napětí mezi Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem nebo Srbskem a Kosovem. Macron se od svého prvního zvolení do prezidentského úřadu v roce 2017 při každé příležitosti snaží hrát klíčovou roli v globální diplomacii. Když byl do Elysejského paláce zvolen i na druhé funkční období, jeho pozice klíčového hráče v Evropě se upevnila, píše AP. Je to tak i kvůli tomu, že německý kancléř Olaf Scholz je stále poněkud nováčkem ve své funkci, do které nastoupil před necelým rokem po dlouhém období vlády Angely Merkelové.

„Státy EU jako symbol odmítnutí ruské útočné války na Ukrajině založily s takřka všemi ostatní evropskými zeměmi nové politické společenství,“ napsal německý magazín Der Spiegel, který zdůraznil, že jednání v Praze se uskutečnilo bez Ruska. „Pokračovat v jednáních se bude v Moldavsku, které je pod ruským tlakem,“ uvedl magazín. A dodal, že moldavská prezidentka Maia Sandová převzetí role hostitelky chápe jako znamení podpory.

Německá média si rovněž před summitem kladla otázku, zda vedle Evropské unie, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a dalších evropských fór dává vůbec smysl zakládat další kontinentální uskupení. „Nakonec ale byla zvědavost na nový formát očividně větší než skepse. XXL summit Evropy bez agendy a bez tlaku, že je nutné se dohodnout. Místo toho se mnozí scházeli ve větších či menších skupinách. Vše se konalo nezávazně, ale přece,“ uvedla zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní stanice ARD.

„Dokonce i šéfové Ázerbájdžánu a Arménie, jejichž země válčí, vedli rozhovory v jedné místnosti. Hostitel Petr Fiala, český ministerský předseda, je s premiérou více než spokojený,“ dodala Tagesschau.

O jednání rivalů informoval také mnichovský deník Merkur. „Summit Evropského politického společenství zřejmě hned od začátku dokázal přivést k jednomu stolu nepřátelské státy,“ uvedl deník s odkazem na jednání arménského premiéra Nikoly Pašinjana a ázerbájdžánského prezidenta Ilhaje Alijeva. „Fotografie z arménských a ázerbájdžánských zdrojů ukazují, jak spolu Alijev a Pašinjan hovoří. Ještě před několika málo týdny sváděly Ázerbájdžán a Arménie tvrdé boje o Karabach,“ dodal Merkur.