Ministerský předseda hostitelské země zopakoval, že nová platforma nemá nahrazovat stávající formy evropské spolupráce. Je ale podle něj potřeba mít prostor pro neformální výměny názorů v rámci Evropy.

„Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy,“ řekl Fiala. Státníci se podle něj shodli, že je potřeba pracovat na dalších iniciativách. EPC označil za užitečný formát. Příští summit v tomto formátu se uskuteční v Moldavsku. Dalšími hostitelskými zeměmi pak budou Španělsko a Británie.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová uvedla, že konání druhého summitu v Kišiněvě by mohlo její zemi pomoci k časnějšímu přístupu k EU. Českému předsednictví v Radě EU poděkovala za to, že zorganizovalo dnešní setkání. „EPC vnímáme jako platformu budovanou na základě společné solidarity a důvěry,“ uvedla. Evropské země podle ní dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a solidárně.

Evropské společenství musí podle Sanduové pomáhat Ukrajině, aby dosáhla územní celistvosti v mezinárodně uznávaných hranicích. „Odsuzujeme ruskou agresi a nelegální anexi ukrajinských území, zavázali jsme se Ukrajině pomoci znovu získat suverenitu,“ řekla.

Vrcholní představitelé více než čtyř desítek zemí dnes diskutovali o míru, stabilitě, migraci, energetické bezpečnosti či ekonomice. Zasedání se kromě členských států Evropské unie zúčastnili též lídři dalších 17 zemí, mimo jiné západního Balkánu, Británie, Ukrajiny či Turecka.

Akce typu summitu EPC podle Fialy posouvají Evropu dál. Za důležitou považuje například diskusi o cenách energií, o nutnosti zbavení se závislosti na státech, které mohou Evropu následně vydírat jako Rusko, a potřebě diverzifikovat zdroje. „A dostává se nám ujištění od zemí, jako je Norsko či Ázerbájdžán, že jsou připraveny se na tom podílet, spolupracovat na tom s Evropskou unií, pomoci nám. To je mimořádně důležité,“ podotkl premiér.

První summit EPC byl prostorem pro diskusi i nečekaná jednání

Jako užitečný prostor pro neformální diskusi v rámci celé Evropy či pro dříve nepředstavitelná setkání zhodnotil premiérové zasedání EPC i francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ostatně schůzka ukázala naprostou izolovanost současného Ruska.

Vznik EPC letos v květnu inicioval Macron, který dnes ale připomněl, že myšlenka na podobná setkání je daleko starší. Francouzský prezident ocenil, že dnes došlo k dříve nepředstavitelným setkáním, zejména mezi vysoce postavenými představiteli Arménie a Turecka. Na okraj summitu se totiž uskutečnilo vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem.

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Podle úřadu ázerbájdžánského prezidenta se další jednání pod záštitou EU uskuteční v listopadu v Bruselu.

S Erdoganem dnes společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jednal také Fiala jako premiér nynější předsednické země EU. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a unie. Podle informací ČTK mluvil Fiala také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a šéfem summitů evropského bloku Charlesem Michelem.

Setkali se také například britská premiérka Liz Trussová s Macronem, kterého označila za přítele Británie. Macron na oplátku ocenil, že Britka do Prahy přijela. Zahrnutí Londýna do strategických jednání o dění na kontinentu je podle něj logické a užitečné.

Státníci dnes absolvovali plenární zasedání, diskusi u kulatých stolů o bezpečnosti a míru či o energetice a ekonomice. Na úvod společné večeře pak promluvil prezident Miloš Zeman, podle kterého svět čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická, ale také vojenská reakce.

Zeman dnes také na Hradě jednal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Dohodu EU o stropu cen plynu nelze v nejbližší době čekat, řekl Fiala

Dohodu Evropské unie o zastropování cen plynu nelze očekávat ani na pátečním neformálním summitu Evropské unie v Praze, ani na řádném říjnovém summitu v Bruselu, protože problém je komplexní, řekl novinářům po summitu EPC Fiala. Zdůraznil, že nalezení společného evropského řešení považuje za výhodnější než hledání národního řešení v každé unijní zemi. Zásadní je podle něj vyřešit formu podpory pro průmysl a další velké odběratele.

Podle Fialy je třeba při řešení cen plynu zohledňovat i možnost nových dodavatelů, jako jsou Norsko nebo Ázerbájdžán, kteří by nahradili dodávky z Ruska. Fiala proto uvítal možnost jednání s těmito státy na dnešním zasedání EPC v Praze. Nalezení evropské dohody o cenách plynu ale nepovažuje za otázku nejbližších týdnů. „Bude to vyžadovat velký čas,“ řekl.

Kriticky se Fiala postavil k německému návrhu státní pomoci, který dnes v Praze ostře kritizovali také lídři některých dalších unijních zemí. Berlín chce na zmírnění energetické krize a na pomoc domácnostem a firmám vynaložit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč), což by podle kritiků mohlo znevýhodnit ostatní země Evropské unie.

„Za Českou republiku opakovaně říkám, že když to necháme na národních řešeních, budeme mít nevýhodu proti některým zemím jako Německo, a to bychom neměli připustit,“ řekl. „Každé evropské řešení v cenách energií je výhodnější pro všechny členské státy, než když to budeme dělat každý zvlášť,“ doplnil šéf české vlády.

Fiala uvedl, že dnes se krátce energetice věnoval i při diskusi s německým kancléřem Olafem Scholzem, nedostali se ale k detailům. Podrobněji by se podle něj měla problematika probírat v pátek na neformálním summitu EU.

Fiala také připomněl, že EU už našla shodu na formě kompenzací vysokých cen elektřiny. Nyní je podle něj zásadní nalézt dohodu o podpoře velkých firem. „Nejtěžší je najít nějaké řešení pro průmysl a velké firmy. To řeší nejen Česká republika, žádnému státu v Evropské unii se to ještě nepovedlo,“ řekl. Podle něj země narážejí na pravidla veřejné podpory a hospodářské soutěže. Proto by se podle něj měla hledat cesta, jak celkově snížit ceny energií.