Dnes je středa 28. července 2021., Svátek má Viktor
Počasí dnes 26°C Místy bouřky

Podle výzkumu téměř polovina Čechů nezůstává doma s příznaky covidu

Podle výzkumu téměř polovina Čechů nezůstává doma s příznaky covidu
Podle výzkumu s příznaky covidu nezůstává doma v Česku 46 procent lidí. | zdroj: Profimedia

S příznaky covidu nezůstává doma podle výzkumu iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v Česku 46 procent lidí. Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie.

Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů nedodržuje 16 až 33 procent populace. Za mediální bublinu považuje epidemii 45 procent Čechů, v srpnu to bylo 57 procent. Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší. Výzkum dnes prezentovali novinářům zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy. V průzkumu oslovila agentura Ipsos v srpnu, listopadu a lednu 1000 respondentů.

Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé.

Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 77 až 84 procenty spíše špatně.

Rozdělená česká společnost

Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění asi s horšícím se vývojem epidemie. Pravděpodobnost nákazy sice proti srpnu lidé v lednu považovali o 12 procent vyšší, byla podle nich 34 procent, za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel. Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.

Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli.

Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.

Karlovarský a Královéhradecký kraj

Vláda se ve čtvrtek chystá jednat podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) o cílených opatřeních proti šíření koronaviru v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Oba regiony jsou nyní epidemií nejvíce postiženy. „Mohu vás ujistit, že hermetické uzavření nějaké části Česka se nechystá,“ doplnil později. Připravovaná opatření, jejichž detaily nechtěl popisovat, byla podle vicepremiéra konzultována s příslušnými hejtmany.

V Karlovarském i Královéhradeckém kraji jsou velké problémy s lůžkovou kapacitou nemocnic a pacienti odtud musí být převáženi do jiných regionů. Kritická situace má podle Hamáčka v Karlovarském a Královéhradeckém kraji dopad i na dostupnost péče o jiné než covidové pacienty.

Podle Hamáčka se v Česku na zhoršující situaci s covidem podílí vzrůstající podíl takzvané britské mutace koronaviru, která je agresivnější než dosavadní. Královéhradecký hejtman Martin Červíček (ODS) si stěžoval na způsob informování státu o šíření nakažlivější mutace v kraji. Státní zdravotní ústav (SZÚ) dnes na webu uvedl, že na Trutnovsku byla na začátku ledna britská varianta koronaviru ve více než 60 procentech zkoumaných vzorků, na Náchodsku v 45 procentech.

Mohu vás ujistit, že hermetické uzavření nějaké části Česka se nechystá.

V Královéhradeckém kraji se nákaza koronaviru nadále nejrychleji šíří v okrese Trutnov. Na Trutnovsku za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na 100 000 obyvatel zhruba 1087 případů, před týdnem činil sedmidenní nárůst zhruba 1038 případů, o týden dříve podle tohoto propočtu zhruba 955 případů. Ve většině okresů kraje bylo za posledních sedm dní zaznamenáno nadprůměrné šíření nákazy.

Na špici v šíření nákazy je nyní okres Cheb v Karlovarském kraji, kde za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na 100 000 zhruba 1101 případů. Podle ministerstva zdravotnictví není v Karlovarském kraji žádné volné lůžko ze 78 intenzivních na JIP/ARO. Volné není ani žádné z osmi dodatečně upravených intenzivních lůžek pro pacienty s covidem. Standardních lůžek s kyslíkem je volných 47 z 598, z toho je 18 pro pacienty s covidem. Takzvaně reprofilizovaných standardních lůžek s kyslíkem pro nemocné s covidem je v kraji volných šest z 20. Není k dispozici jediný přístroj ECMO na mimotělní okysličování krve.

Zdroje: