Za nedokončení Mony Lisy zřejmě mohl da Vinciho syndrom ADHD

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Letos je to 500 let, co zemřel Leonardo da Vinci, renesanční génius, se kterým se může srovnávat snad jen Jára Cimrman. Jeho umělecká tvorba i vědecké bádání fascinují lidi doteď, přestože mnoho jeho děl – včetně slavné Mony Lisy – zůstalo nedokončeno. Nyní vědci přišli s vysvětlením, proč je nedotáhl do konce.

Leondardo da Vinci na obraze Raffaella Sanzia Morghena

Leondardo da Vinci na obraze Raffaella Sanzia Morghena,zdroj: Wikimedia Commons

Vysvětlení se zdá z dnešního pohledu prosté: renesanční umělec trpěl poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou. Tedy oblíbenou a zároveň proklínanou diagnózou ADHD.

Odborníci z londýnské King's College a italské Univerzity v Pavii k verdiktu došli poté, co prošli historické důkazy, včetně účtů da Vinciho současníků. Syndrom podle nich může za da Vinciho problémy s dodržováním termínů, koncentrací a prokrastinací.

"Nebylo by historicky správné přijmout historický romanticky obraz vypodobňující da Vinciho jako osamělého génia, který byl svými současníky nedoceněný kvůli tomu, že jeho myšlenky předběhly dobu," uvedli ve své studii Marco Catani, profesor neuroanatomie a psychiatrie na King's College, a Paolo Mazzarello, profesor historie medicíny na Univerzitě v Pavii.

"Současníci nikdy nedokázali pochopit nebo mu odpustit nedostatek disciplíny, ne jeho vizionářství," upozornili. Da Vinci měl podle nich tendenci "přebíhat" mezi úkoly, stejně jako pracovat nepřetržitě celou noc, přičemž mu stačily jen chvilky spánku.

Pomůže slavná osobnost k pochopení syndromu?

Předchozí výzkumy se shodují na tom, že umělec trpěl dyslexií – na základě toho, že jeho texty obsahovaly množství pravopisných chyb a zároveň si své zápisky psal zrcadlově obráceným písmem.

Podle Cataniho a Mazzarelly za tím nestály ale jen problémy s písmem. Upozornili na to, že ač byl levák, mrtvice, která v 65 letech zasáhla jeho levou hemisféru, zanechala jazykové schopnosti neporušené. Měl proto podle nich "obrácenou pravostrannou dominanci hemisféry se sídlem řeči", čímž trpí méně než pět procent populace. A právě netypická hemisférická dominance, levorukost a dyslexie jsou mnohem častější u dětí trpících ADHD, uvedli.

Vědecké studie už dříve spojení ADHD se zvýšenou kreativitou potvrdily. Spojení této poruchy s tak pozitivní postavou historie by mohlo zlepšit negativní vnímání ADHD, stejně tak jako obecně uznávaný fakt, že jde o poruchu, kterou trpí jen děti.

"Nový výzkum dokazuje, že i lidé s ADHD mohou být neuvěřitelně talentovaní a produktivní, přestože trpí vlastnostmi jako je neklid, roztěkanost, špatná organizace, zapomnětlivost či neschopnost dokončit rozdělané věci," zhodnotil pro CNN Graeme Fairchild z oddělení psychologie Bathské univerzity.

Tagy: zahraničí osobnosti duševní zdraví psychické poruchy umění a kultura věda a poznání

Zdroje: CNN