Slovinsko bude unii předsedat od letošního července, Francie o půl roku později. Následují Česká republika a od začátku roku 2023 Švédsko.

Na jednáních Rady EU se pravidelně scházejí ministři členských zemí, věnující se určité oblasti - například zdravotnictví, zemědělství, školství nebo zahraničním záležitostem. „Domlouvají tam svoji společnou pozici k návrhům evropské legislativy, o níž poté vyjednávají s Evropským parlamentem. Jednání se tak týkají i všech ministrů české vlády,“ uvádí analýza.

Česko je zároveň jedinou ze čtveřice sledovaných zemí, která na jednání posílá častěji náměstky než ministry. Stalo se tak v 47 případech, zatímco Francie tak učinila 34krát, Slovinsko na 24 zasedáních a Švédsko pouze na osmi. Českou republiku také často zastupovali velvyslanci ze Stálého zastoupení ČR při EU, a to desetkrát. Častěji velvyslance na zasedání vyslala Francie, a to ve 12 případech.

„Je pravda, že někdo za naši zemi se každého jednání účastní - jenom to v našem případě bohužel často nejsou největší politické váhy, ale pouze jejich zástupci. Když české ministry evropská agenda nezajímá a nechávají ji na úřednících, sami se vzdávají svého hlasu v Evropě a možnosti ovlivnit a prodiskutovat návrhy, které se v konečném důsledku dotknou i českých občanů,“ uvedla analytička AMO Vendula Karásková.

Například ministryně spravedlnosti Marie Benešová se podle analýzy nezúčastnila zasedání ani jednou, stejně jako ministr školství Robert Plaga.

Velká část jednání se kvůli koronavirové pandemii konala on-line, analýza tudíž zahrnuje jak osobní zasedání, tak videokonference. Neobsahuje například zasedání euroskupiny, neboť ČR není v eurozóně, mezinárodní setkání s představiteli jiných států nebo neformální zasedání ministrů organizovaná předsedajícím státem.

Premiér Andrej Babiš se podle tvůrců vždy účastní jednání Evropské rady, tedy premiérů či prezidentů zemí EU. Ti se mohou nechat v případě nutnosti zastupovat lídrem jiného státu. Zasedání Evropské rady do analýzy zařazena nebyla, jedná se o jiný orgán.