Ve společném usnesení rovněž podpořili českou reakci. Odsoudili také „ilegální, provokativní a rozkladné ruské aktivity vůči EU, členským státům a jinde“.

Summit se usnesl, že unie bude nadále prosazovat dosavadní přístup k Rusku, který je kombinací tlaku na dodržování mezinárodního práva a spolupráce v oblastech společného zájmu. O společném vyhošťování diplomatů v solidaritě s Českem lídři nejednali.

Česko mělo o ráznější reakci EU požádat včas

Více než dvouhodinovou debatu o vztazích s Ruskem vedli šéfové států a vlád deset dní poté, co Moskva zařadila Česko na seznam zemí, které nejsou přátelské. Učinila tak zatím poslední krok ve sporu, který v polovině dubna zahájilo zveřejnění závěru českých tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli v roce 2014 ruští agenti. Česko se poté rozhodlo zásadně snížit obsazení ruské ambasády v Praze a početně jej vyrovnat se stavem na českém velvyslanectví v Moskvě.

„Evropská rada vyjadřuje svou solidaritu s Českou republikou a podporuje její reakci,“ uvádějí závěry přijaté účastníky summitu. EU již Česku podporu vyjádřila minulý měsíc, ve formě společného prohlášení lídrů zemí je to však poprvé.

Další koordinované kroky jako je vyhošťování Rusů z ambasád však již političtí vůdci neřešili. Podle diplomatických zdrojů Česko příležitost dosáhnout ráznější společné odpovědi propáslo zejména tím, že o ni důsledně nepožádalo včas. Solidárně s ČR vypovědělo několik lidí z ruských ambasád Slovensko či pobaltské země.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po nočním jednání summitu prohlásila, že se Rusko pokouší oslabovat či destabilizovat jak země ve svém bezprostředním sousedství, jako je Ukrajina či Gruzie, tak členské státy unie.

„Jsme toho svědky dlouhá léta, nezlepšuje se to, ale zhoršuje,“ řekla německá politička. EU podle ní musí hledat cestu, jak ruským hrozbám čelit, zároveň však musí mít na paměti, že Rusko je pro unijní země „zdrojem obchodu a investic“. Právě z těchto důvodů či kvůli hrozbě další ruské agrese na Ukrajině mnohé členské státy nechtějí zaujmout tvrdší postoj vůči Moskvě.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela poskytla debata lídrů představu o tom, jak by EU mohla lépe „hájit své zájmy a prosazovat své hodnoty“. Šéfové států a vlád podle něj pověřili koordinátora unijní diplomacie Josepa Borrella vypracováním analýzy, jak v současnosti unijní přístup vůči Rusku funguje. K debatě by se měli vrátit na dalším summitu za měsíc.