Mezinárodní osvětimský výbor ve svém dnešním prohlášení poukázal na nynější útočnou válku Ruska proti Ukrajině. „Letos jsou přeživší z německých koncentračních a vyhlazovacích táborů v tento pro ně vždy znovu bolestivý vzpomínkový den konfrontováni s novými bolestmi a hrůzami: do vzpomínky na zavražděné rodinné příslušníky a spoluvězně se mísí zděšení z hrůzy nové války v Evropě,“ uvedla zastřešující organizace přeživších.

Lidé přeživší holocaust podle výboru vzpomínají s vděkem na vojáky Rudé armády. „Tím více si uvědomují, že v těchto dnech ruská armáda na Ukrajině vede brutální útočnou válku, kterou trpí i přeživší holocaut na Ukrajině, do jejichž vzpomínek pronikají nové obrazy hrůzy a traumata,“ zdůraznil osvětimský výbor.

Vystrčil: Totalita a nenávist není minulost, Putinův režim hýří antisemitismem

Důvodem, proč si připomínat oběti holocaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí. Na dnešním setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti to v Senátu řekl předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Uvedl, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od České republiky Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například Volodymyr Zelenskyj.

Výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se zúčastnili také někteří z těch, kdo holocaust přežili, a připomněly se i romské oběti holocaustu. Kromě bývalé vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka Dity Krausové dnes pořadatelé přivítali také Vladimira Dvorkina a Vitalije Talalajevského, obyvatele Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí a našli útočiště v České republice.

Třiadevadesátiletá Dita Krausová, která byla jedním z nejmladších židovských dětí v Československu, které přežily válku, dnes připomněla pohnuté osudy své i svých nejbližších, z nichž většina včetně rodičů holocaust nepřežila. Sedm desítek let žije v Izraeli, do Prahy ale jezdí ráda. „Chodím často do škol a vypravuji studentům o ‚svém‘ holocaustu. Pozorně naslouchají a nakonec se mě často ptají: Co byste si přála, abychom se od vás naučili? Jaké je vaše poselství? A já je prosím: Až budete mít děti, vychovávejte je proti nenávisti. Neříkejte jim, že si nesmějí hrát s chlapečkem, protože je černý, nebo s holčičkou, protože má šikmé oči. Nenávist je zlá, přináší jen neštěstí a války,“ řekla přítomným žena, která zažila největší hrůzy 20. století.

„Setkáváme se dnes také proto, abychom společně s úctou vzdali hold všem, kteří i v nejtemnějších hodinách naší novodobé historie dokázali uchovat svou lidskost. Všem, kteří navzdory obtížně představitelným protivenstvím pomáhali druhým v nouzi a usilovali o jejich záchranu,“ řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek v projevu připomněl nedávný výrok ministra zahraničí Ruské federace Sergeje Lavrova, který podle něj přirovnal podporu západních vlád Ukrajině k Hitlerovu konečnému řešení, jež mělo za následek zavraždění šesti milionů Židů během holocaustu. „Tvrdil, že Spojené státy daly dohromady koalici evropských států, aby vyřešily ‘ruskou otázku’ stejným způsobem. Není to poprvé, co použil ekvivalenci holocaustu a Hitlerovy odkazy. Je šokující, že taková tvrzení používá vrcholný představitel státu, jehož armáda před 78 lety osvobodila Osvětim,“ řekl Papoušek. Armáda stejného státu, která přeživší zachraňovala, je nyní vyhání před smrtí, kterou rozsévá, dodal.

Putin připomněl sovětský podíl na ukončení holocaustu a útočil na Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holocaustu uvedl, že s nacistickými plány na vyvraždění Židů a dalších národů skoncoval především Sovětský svaz. Rovněž zopakoval své tvrzení, že ruští vojáci, kteří na jeho rozkaz vpadli loni v únoru na Ukrajinu, bojují proti „neonacistům“. Kyjev naopak obviňuje ruského vůdce, že vede genocidní válku a že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů i zločinů proti lidskosti na okupovaných územích.

V souvislosti s dnešním 78. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi Rudou armádou ruský prezident zdůraznil, že „s barbarskými plány nacistů skoncoval především sovětský lid, který ubránil svobodu a nezávislost vlasti a zachránil před úplným zničením a zotročením židovský lid a další národy“.

Kvůli pokračující agresivní válce Ruska proti Ukrajině ale nebyli letos ruští představitelé do Osvětimi na výročí osvobození pozváni. Ruská delegace mimo rámec oslav položila věnec u hrobů rudoarmějců. „Rusko, které nás tu osvobodilo, teď vede válku u našich hranic na Ukrajině. Proč?“, ptala se během slavnosti Zdzislawa Wlodarczyková, jedna z 18 bývalých vězňů a vězeňkyn, kteří se akce v Osvětimi zúčastnili.

Ředitel osvětimského muzea Piotr Cywiński se přiznal, že si neumí v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině představit, že by podepsal dopis ruskému velvyslanci s pozváním na oslavy. „Doufám, že se to v budoucnosti změní, ale čeká nás dlouhá cesta. Rusko bude potřebovat nesmírně mnoho času a hluboké sebezpytování po této válce, než se bude moci vrátit do civilizovaného světa,“ usoudil Cywiński.

Putin od počátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml nazývá svou agresivní válku proti Ukrajině, tvrdí, že cílem je „denacifikovat“ sousední zemi. V jejím čele ale stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků voleb sehrávala v ukrajinské politice jen okrajovou roli.

Moskva v posledních letech reagovala alergicky na připomínky, že dohoda mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem ze srpna 1939 přispěla k rozpoutání války, v jejímž začátku Sovětský svaz vystupoval jako spojenec Adolfa Hitlera. Pakt Molotov-Ribbentrop, pojmenovaný po ministrech zahraničí obou totalitních velmocí, přitom v minulosti kritizoval i sám Putin.

„Zapomenutí lekcí historie vede k opakování strašných tragédií. Svědčí o tom zločiny proti civilistům, etnické čistky a trestné výpravy, které na Ukrajině organizují neonacisté. Právě s tímto zlem hrdinně, bok po boku nyní bojují naši vojáci,“ uvedl dnes ruský prezident, aniž by pro svá tvrzení předložil jakékoliv důkazy.

Putin při čtvrtečním setkání s hlavním ruským rabínem a předsedou federace židovských obcí v Rusku zdůraznil, že většina Židů  zavražděných nacisty byli sovětští občané. 

V Izraeli žije 150 600 lidí, kteří přežili holocaust, včetně rodačky z Čech

V Izraeli žije na 150 600 lidí, kteří přežili holocaust, více než tisícovce z nich je přes sto let, píše agentura DPA. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zahynulo 250 000 Židů.

Jednou z přeživších holocaustu je i z Česka pocházející Hannah Malkaová, která přežila nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi, kam byla deportována z Terezína. Hrůzy z té doby si přitom stejně jako mnoho dalších pamětníků nechávala dlouhá léta pro sebe.

„Chtěla jsem, aby moje děti vyrůstaly normálně,“ řekla novinářům v Tel Avivu Malkaová, která příští měsíc oslaví sté narozeniny. Vyprávět o této tragické kapitole dějin začala před několika lety proto, že viděla, jak se k sobě lidé špatně chovají. Několikrát kvůli tomu cestovala i do Německa. „Bolí mě, když slyším, jak se k sobě dnes chovají lidé, kteří k sobě patří,“ řekla Malkaová.

„Život tam byl těžký, měli jsme málo jídla, ale nikdo nekradl a nikdo neudělal nic špatného, vždycky jsme si pomohli, když někdo potřeboval pomoc,“ popsala svůj pobyt v Terezíně, kam byla s maminkou deportována v roce 1942. V terezínském ghettu žila Malkaová asi dva roky s tisíci dalších Židů, než byly s matkou deportovány do Osvětimi. Maminku už pak nikdy neviděla.

„Jelo nás v transportu asi 1600, byla jsem se dvěma přítelkyněmi v posledním vagonu. Když jsme dorazili do Osvětimi a vyskákali z vlaku, jedna z kamarádek řekla: Poběžíme rychle dopředu, třeba najdeme rodiče. A tam byl (Josef) Mengele, který nás tři poslal napravo,“ popsala Malkaová. „Když jsme se ptaly, kde jsou ostatní, řekli nám: Podívejte se nahoru, vidíte ten kouř? To jsou oni,“ dodala. Na práci v Německu z tohoto transportu potřebovali nacisté jen sto lidí. Ostatní, muži, ženy, děti, skončili v plynové komoře.