Pro druhou ODS by hlasovalo 16,5 procenta voličů a třetí SPD by získala 11,5 procenta hlasů. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median, která do průzkumu nezahrnula volební koalice z minulých voleb.

Do dolní komory by se dostali ještě Piráti, hnutí STAN a oproti říjnovým volbám i sociální demokracie. Naopak TOP 09 a KDU-ČSL, které na podzim kandidovaly s ODS v koalici Spolu, by nyní zůstaly pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny.

Pozice stran ve druhé volební koalici Pirátů se STAN, která na konci minulého roku vytvořila vládu se Spolu, jsou téměř vyrovnané. Piráti by nyní získali devět procent hlasů, STAN o půl procentního bodu méně. Lidovce a TOP 09 by shodně volilo 4,5 procenta lidí. Median nicméně upozornil, že u ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, jejichž zisk se pohybuje kolem pěti procent, nelze spolehlivě určit, zda je jejich podpora nad touto hranicí, či pod ní.

Průzkum Medianu zahrnoval jen samotné strany, ne koalice z loňských voleb jako při posledním šetření letos v březnu.

„Prostým součtem by strany tvořící koalici Spolu měly podporu 25,5 procenta respondentů, v případě koalice Pirátů a STAN by to bylo 17,5 procenta. Strany vládní koalice by tak prostým součtem měly podporu 43 procenta,“ uvedli autoři volebního modelu.

Na jaře by podle volebního modelu Medianu koalici Spolu volilo 26,5 procenta lidí, Piráti se STAN měli tehdy jako společně kandidující uskupení 16,5 procenta hlasů. ANO si od března polepšilo o jeden procentní bod, SPD posílilo o 1,5 procentního bodu.

Podpora ČSSD se stejně jako v březnu drží těsně nad hranicí pěti procent. KSČM dál ztrácí, nyní by komunisté získali tři procenta hlasů, stejně jako hnutí Přísaha. Pro Trikolóru by hlasovalo 2,5 procenta voličů.

Podpora stran se může měnit

Méně než polovina respondentů si je podle Medianu v případě voleb jista svou účastí i volenou stranou. Téměř třetina si je jista svou účastí, ale není pevně rozhodnuta o volené straně. Každý sedmý oslovený si není jistý ani účastí, ani volenou stranou. Podpora stran se tak podle sociologů může i nadále dynamicky měnit.

„S ohledem na nezakotvenost mnoha voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo pěti procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ dodali autoři průzkumu.

Pokud by ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří hnutí vážně plánují volit a nevylučují účast ve volbách, dostalo by 34,5 procenta hlasů. Zisk jen přesvědčených voličů by hnutí expremiéra Andreje Babiše stačil na volební výsledek 19,5 procenta.

Volební jádro ODS bylo v květnu 10,5 procenta, volební potenciál činil 23,5 procenta. Třetí nejvyšší potenciál má hnutí STAN se 17,5 procenta možných voličů - jádrových přívrženců má ovšem jen 2,5 procenta. O volbě Pirátů uvažuje až 14,5 procenta potenciálních voličů, skalních příznivců má 4,5 procenta. Volební jádro hnutí SPD dosahuje 7,5 procenta, volební potenciál činí 14 procent, což řadí SPD až na páté místo.

Voleb do Poslanecké sněmovny by se v květnu určitě zúčastnilo 61,5 procenta dotázaných, dalších 14 procent účast zvažuje. Volební účast ve sněmovních volbách loni v říjnu byla 65,43 procenta.

V říjnových volbách do Sněmovny zvítězila nejtěsnějším rozdílem v historii samostatné ČR do té doby opoziční koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, pro kterou hlasovalo 27,8 procenta voličů. Dosud vládní hnutí ANO dostalo 27,1 procenta hlasů a zásluhou volebního systému o jeden mandát víc než Spolu.

Žádné předvolební modely přitom vítězství Spolu nepředpokládaly, agentury favorizovaly ANO. Třetí skončila koalice Pirátů a STAN, jež dostala 15,6 procenta hlasů, do Sněmovny se ale dostali jen čtyři pirátští kandidáti. SPD volilo 9,6 procenta voličů. Ostatní kandidující strany mandáty nezískaly. Vládu vytvořili občanští demokraté, lidovci, TOP 09, Piráti a STAN. Pětice stran se ve Sněmovně opírá o většinu 108 hlasů.