Dnes je úterý 23. dubna 2024., Svátek má Vojtěch
Počasí dnes 9°C Občasný déšť

Violoncellista vyměnil během pandemie publikum za krávy

Violoncellista vyměnil během pandemie publikum za krávy
Violoncellista Jacob Shaw společně s houslistkou Robertou Vernovou hraje stádu krav | zdroj: Profimedia

Když nemůže publikum do koncertního sálu, proč by nemohl hudebník přijet přímo za publikem? Jen si tedy britský profesionální hráč na violoncello našel v Dánsku poněkud nevšední posluchače - stádo krav. Publikum ho pravidelně při koncertech vybučí, ale oblíbil si ho natolik, že mu hraje i poté, co se sály opět otevřely. 

„Hrát pro krávy je jen pokračováním toho, co jsem během své sólové kariéry dělal vždycky. Snažil jsem se klasickou hudbu vytáhnout ven z koncertních síní,“ říká britský hudebník Jacob Shaw, který vede hudební školu v obci Stevns, asi hodinu jízdy od Kodaně.

Shaw byl dříve zvyklý koncertovat v širokém okolí. „Během korony to samozřejmě nešlo a my se rozhodli zkusit co možná nejlepší náhradu: začali jsme hrát pro zvířata,“ popisuje třicetiletý violoncellista. Loni na podzim tak přesvědčil jednoho hudbymilovného farmáře, aby mu dovolil hrát pro stádo jeho dobytka.

„Když mi o tom řekl, tak mi to nepřipadalo nijak potrhlé, ale spíš vzrušující. Sám jsem na vlastní kůži pocítil, jak mě hudba uklidňuje, a myslel jsem si, že stejné by to mohlo být i u krav. A měl jsem pravdu,“ říká farmář Mogens Haugaard, jehož stádo se stalo novým Shawovým publikem.

Nejdřív repráky, pak živý koncert

Krávy si nejdříve v zimě zvykaly na hudbu tak, že jim muži pouštěli klasický repertoár do reproduktorů v chlévech. „Všem bylo hned jasné, že se jim to líbí, tak jsme pokračovali. Teď už si na to zvykly a výsledkem je, že se z nich stala klidná a zdravá zvířata,“ tvrdí hudebník. „Jsou klidnější a víc v pohodě, snadněji se s nimi pracuje,“ potvrzuje Haugaard.

Krávy dokonce do hudby pronikly tak hluboko, že už mají své oblíbené kusy. „Reagují odlišně na různé skladby. Hráli jsme jim třeba skladby, které byly trochu chytlavější a modernější, ale to se spoustě z nich nelíbilo, tak odešly,“ říká Shaw. „Podle mě mají nejraději hudbu, která se nejvíce podoba jejich vlastnímu hlasu, jejich bučení. To je vlastně dost podobné zvuku violoncella, a proto si ten nástroj nespíš tak oblíbily,“ dodává.

Shaw někdy hraje sám, někdy ho ale doprovázejí kolegové. Ti si pochvalují, že při hraní před výběhem opadá stres z publika. „Když dostanou příležitost zahrát kravám, tak se můžou úplně uvolnit a možná si hudbu i víc užijí,“ domnívá se britský hudebník.

Potvrzuje to třeba i 22letá houslistka Roberta Vernová, která na své stradivárky společně s Shawem skotu zahrála třeba skladby Bély Bartóka nebo Reinholda Glièrea.

„Byla to trochu neobvyklá situace, ale bylo to fajn. Bylo to zajímavé, protože opravdu poslouchaly a vyjadřovaly nám tím respekt,“ tvrdí mladá žena. Krávy s telaty vypadaly hudbou téměř dojaté a po patnáctiminutovém koncertu odešly na pastvu, kde budou čekat na další recitál.

Zdroje:
ČTK, AFP