Dnes je neděle 25. července 2021., Svátek má Jakub
Počasí dnes 17°C Místy bouřky

Venezuelskou volební frašku vyhrála strana autoritářského prezidenta Madura

Venezuelskou volební frašku vyhrála strana autoritářského prezidenta Madura
Venezuelský prezident Nicolas Maduro na tiskové konferenci poté, co odevzdal svůj hlas v nedělních parlamentních volbách | zdroj: Profimedia

Podle předběžných výsledků vyhrála v nedělních parlamentních volbách ve Venezuele vládní aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Řada zemí ovšem hlasování označuje za frašku.

K volbám, bojkotovaným velkou částí opozice, přišlo podle opozičního deníku El Nacional jen asi 18 procent voličů. Naopak Madurova vláda kvůli údajnému "velkému zájmu voličů" prodloužila o hodinu otevření volebních místností. Volby ale za nesvobodné už předem označila řada zemí, EU i Organizace amerických států (OAS) a v neděli je nazvali fraškou i ministři zahraničí USA či Brazílie.

Ústřední volební komise, složená z Madurových příznivců, po sečtení asi 80 procent hlasů uvedla, že volby vyhrála vládní aliance se 67,6 procenta hlasů a že volební účast činila 31 procent. K posledním parlamentním volbám v prosinci 2015, jež vyhrála opozice, přišlo 71 procent voličů. "Máme nový parlament, dosáhli jsme obrovského vítězství," uvedl Nicolás Maduro, kterému pogratuloval k vítězství prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.

"To, co se děje ve Venezuele, je podvod, fraška, ne volby," napsal v neděli na twitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Na to reagoval šéf venezuelské diplomacie Jorge Arreaza, který připomněl, že Pompeo brzy skončí v úřadu. "Promluvil zombie! Ačkoli podle jeho šéfa se podvod při volbách stal v USA," napsal na twitteru Arreaza s odkazem na stížnosti prezidenta Donalda Trumpa na výsledky prezidentských voleb v USA, v nichž vyhrál demokrat Joe Biden.

Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice - po dlouhé době, kdy parlament ovládala partaj Huga Cháveze a jeho nástupce Madura. Ale ještě před zasedáním nového parlamentu nominovalo jeho staré složení do nejvyššího soudu země Madurovy zastánce. Nejvyšší soud pak blokoval činnost parlamentu a v roce 2017 prezident vytvořil takzvané Ústavodárné shromáždění, jež funguje de facto jako režimu nakloněný zákonodárný sbor.

USA spolu se šesti desítkami států včetně ČR od loňska uznávají za prezidenta Venezuely šéfa opozicí ovládaného dosavadního parlamentu Juana Guaidóa a zavedly už několikery sankce vůči představitelům Madurova režimu a vůči podnikům, z nichž jeho režim profituje, včetně státní ropné společnosti PDVSA.

Madura dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína či Írán a u moci se tento osmapadesátiletý politik drží i díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.

Legitimitu voleb odmítá EU, USA, OAS a řada dalších zemí

Maduro před nedělními volbami oznámil, že na ně dorazí 300 pozorovatelů, jména ale neuvedl. EU pozorovatele vyslat odmítla kvůli nerovným podmínkách hlasování. Jako pozorovatel přijel mimo jiné někdejší španělský socialistický premiér José Luis Zapatero. Ten vyzval EU, aby se distancovala od politiky USA vůči Venezuele a svůj postoj přehodnotila, protože sankce a neuznávání současné vlády podle něj nic neřeší.

Legitimitu nedělních voleb odmítly v neděli například ministerstva zahraničí Kolumbie, Kanady či Brazílie. "Dál požadujeme mírový přechod k demokracii a svobodné a rovné prezidentské volby," uvedla kanadská diplomacie. Brazilský ministr zahraničí Ernesto Araújo volby označil za frašku a dodal, že je uznat může pouze ten, "kdo toleruje diktaturu".

Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament. Soud pak do čela bojkotujících subjektů dosadil stranické odpadlíky nakloněné režimu. Takže pod hlavičkou těchto stran kandidovali "falešní opozičníci", uvedl Guaidó.

Guaidó také opět vyzval Venezuelany k účasti v on-line referendu, které od pondělí do soboty organizuje jím vedená část opozice. Hlasovat v něm mohou i Venezuelané v zahraničí a voliči mají odpovědět mimo jiné na to, zda si přejí konec Madurovy vlády a nové svobodné volby.

Guaidó také prohlásil, že parlament, jemuž od loňského ledna předsedá a který vzešel z předchozích voleb v prosinci 2015, zůstane, dokud se neuskuteční svobodné prezidentské a parlamentní volby. Nové funkční období parlamentu začíná obvykle 5. ledna.

Zdroje: