Z Afghánistánu se vojenským policistům podařilo minulý týden zachránit asi 130 lidí, přes tálibánské kontrolní stanoviště převedli i dvě Polky, řekl dnes jejich velitel novinářům. Jeho jméno ministerstvo obrany kvůli bezpečnosti tají. Podle Radiožurnálu ministr obrany Lubomír Metnar celý tým KAMBA vyznamená resortními medailemi.

Jednotka KAMBA (kábulská ambasáda) měla v Afghánistánu na starosti ochranu českého velvyslance a ambasády, její členy tvořili příslušníci Vojenské policie. V Afghánistánu se její týmy pravidelně střídaly, poslední v zemi působil tři měsíce. Po zhoršení bezpečnostní situace a rychlém postupu Tálibánu jeho velitel v sobotu rozhodl o evakuaci ambasády a převozu diplomatů na kábulské letiště.

Z vojenské základny pak velvyslanec Jiří Baloun a členové týmu KAMBA organizovali evakuaci afghánských spolupracovníků ambasády a české armády. Podle velitele jednotky první den evakuace na letišti chaos nepanoval, lidé si podle něj ještě neuvědomili, že je nejlepší čas na opuštění země. První evakuovaná skupina afghánských zaměstnanců tak mohla přijít přímo k letištní bráně, kde je čeští vojáci vyzvedli, zkontrolovali a dovedli na letiště.

Situace se zhoršila v neděli večer. Když místní obyvatelé viděli, že odlétají evakuační letadla, k letišti jich přišly stovky. „V tomto počtu bylo ještě proveditelné otevřít boční branku, což je vlastně branka jen pro vstup lidí,“ popsal velitel. „Za pomoci našich zbraní, na kterých jsme měli svítilny se stroboskopy, jsme lidi u branek oslňovali, paralyzovali a jenom jsme si sáhli přesně pro ty, které jsme potřebovali. Bylo to takové tahání králíka z klobouku,“ uvedl. Přes noc vojenští policisté objížděli brány a z davu vybírali určené lidi.

Další den se situace zásadně změnila. Bojovníci Tálibánu Afghánce od bran vytlačili a zřídili si vlastní kontrolní stanoviště ve vzdálenosti asi kilometr až dva od hlavní vstupní brány. Přímo k letišti se tak již nikdo nedostal.

Velitel KAMBY byl v neustálém spojení s českými úřady. „Jasně jsem jim řekl, že máme jenom dvě možnosti - buď se vrátíme na základnu a letadlo odletí prázdné, nebo se pokusíme něco udělat,“ řekl. Nakonec dostal povolení, aby se pokusil s Tálibánem promluvit. Rozhodnutí, zda tak učiní, bylo na něm. „Řekli mi jasně, že jestli se na to cítím, že by bylo dobré to zkusit. Tohle vám nemůže nikdo nařídit,“ poznamenal.

Za táliby se vydal sám bez většiny zbraní, aby je nevyprovokoval. Další z vojáků, bývalý odstřelovač, ho jistil z výhodné pozice. Sám se pak vydal ke kontrolnímu stanovišti. „Když mě viděli, byli hrozně překvapeni, že za nimi někdo jde, že se s nimi chce někdo ze zápaďáků bavit,“ uvedl. K tálibům přicházel s rukama nad hlavou, v jedné měl diplomatický pas, aby viděli, že jim nechce ublížit. Na kontrolním stanovišti jim podal pas a ukazoval na českou vlajku na své vestě. „Oni si ten pas prohlídli, začali jsme na sebe mluvit, oni na mě nějakým afghánským nářečím, já na ně anglicky,“ popsal. Když bylo jasné, že si neporozumí, zavolali tálibové spolubojovníka, který mluvil plynulou angličtinou.

Velitel českého týmu se jich ptal, jakou mají představu o možnosti evakuované pustit na letiště. „Snažil jsem se je přesvědčit o tom, že tam není žádný spolupracovník Armády ČR, že jsem diplomat, že si jdu pro zaměstnance české ambasády. To na ně zapůsobilo,“ řekl. Tálibům pak ukazoval postupně jména rodin ze seznamu a oni mu vybrané lidi přiváděli z jejich stanovišť. On je následně předal dalším českým vojákům, kteří je zkontrolovali a dovedli na letiště.

Zdůraznil, že za evakuací byl celý tým. „První hodiny z důvodu bezpečí jsem tam byl sám, ale své kluky jsem měl neustále 100 až 150 metrů za sebou. Ve finále, když se už situace začala hrotit a všude se kolem střílelo, všichni tam byli se mnou,“ řekl. Poslední zachraňované rodiny podle něj čeští vojáci z místa dostávali již za velmi nepříznivých podmínek. „Všichni byli na hraně života a smrti,“ poznamenal ke svým spolubojovníkům. Ke konci už podle něj měl i Tálibán potíže zvládnout dav, který v českých vojácích viděl příležitost opustit zemi. Větší nebezpečí než tálibové tak pro české vojáky představoval tento dav, poznamenal velitel. Konflikt s táliby osobně neměl. „Nebyli proti nám agresivní, naopak vycházeli vstříc, že nám ty lidi vodili,“ poznamenal.

Za dva dny, kdy evakuaci z letiště zajišťoval tým KAMBA, se podle velitele podařilo zachránit asi 130 lidí včetně dvou polských občanek. Poznamenal, že evakuace byla pro vojáky fyzicky i psychicky velmi náročná. Za čtyři dny spali dohromady asi čtyři hodiny. „Už to bylo na hraně,“ podotkl.

Evakuace Afghánců i občanů dalších zemí z kábulského letiště stále pokračují, skončit musí do 31. srpna, kdy mají alianční vojáci opustit zemi. Washington dnes oznámil, že od poloviny srpna se podařilo ze země evakuovat 82 300 lidí. Jen v úterý jich odletělo 19 000.

Při evakuaci české ambasády v Afghánistánu čeští vojáci skartovali a spálili tajné materiály a zničili veškeré vybavení, které nemohli odvézt. V operačním centru velvyslanectví vytrhali i kabely ze zdi, řekl dnes novinářům velitel jednotky Vojenské policie KAMBA, která měla na starosti ochranu velvyslance i ambasády. Jeho jméno ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti nezveřejnilo.

Afghánistán začali podle CNN opouštět první američtí vojáci

Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci. Oznámila to zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany. Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna, prohlásil v úterý americký prezident Joe Biden.

O tom, které jednotky na letišti v Kábulu už nejsou zapotřebí, může podle jednoho z amerických činitelů citovaných CNN rozhodnout velitel na místě. Může tak učinit na základě několika faktorů, včetně počtu otevřených bran na letišti nebo množství přicházejících lidí.

Skutečnost, že malý počet amerických vojáků už odletěl, svědčí o tom, jak rychle se situace vyvíjí, poznamenala CNN. Západní země evakuace z kábulského letiště v posledních dnech urychlily. S blížícím se datem, do kdy mají američtí vojáci Afghánistán opustit, ale bude armáda brzy nucena přesunout svou pozornost z přepravy Američanů a afghánských spolupracovníků na bezpečné stažení vojáků a ukončení operace na letišti.

Očekává se, že počet evakuovaných Afghánců se bude postupně snižovat, zatímco počet vojáků opouštějících letiště se bude navyšovat. V Kábulu stále zůstává stále mnoho zoufalých afghánských spolupracovníků spojenců, kteří se obávají represí ze strany Tálibánu a snaží se dostat z vlasti do bezpečí.

Británie a další státy skupiny G7 na úterním mimořádném jednání podle serveru BBC News na USA naléhaly, aby zůstaly v Afghánistánu i po 31. srpnu, a umožnily tak více evakuačních letů. Na kábulském letišti je nyní téměř 6000 amerických vojáků, zhruba tisícovka příslušníků britské armády a menší kontingenty dalších zemí NATO.

Rakouský prezident se vyslovil pro přijetí afghánských běženců, vláda to odmítá

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen se vyslovil pro přijetí uprchlíků z Afghánistánu. Vymezil se tak proti postoji vlády kancléře Sebastiana Kurze, která něco takového odmítá.

„Podle mého osobního přesvědčení mají Evropská unie a její členové právní, morální i politickou povinnost dostát své zodpovědnosti,“ řekl bývalý předseda rakouských Zelených Van der Bellen s tím, že ochrana by se měla poskytnout především ženám a bývalým spolupracovníkům unijních států v Afghánistánu.

Kancléř Kurz, jehož konzervativní lidovci (ÖVP) vládnou na spolkové úrovni právě se Zelenými, možnost přijetí afghánských běženců vylučuje navzdory skutečnosti, že v jejich vlasti převzal moc radikální islamistický Tálibán. Poukázal přitom na to, že Rakousko přijalo dosud 40 000 lidí z Afghánistánu, což z alpské země činí jednu z hlavních uprchlických destinací. Kromě toho jsou podle Kurze Afghánci obzvlášť složitě integrovatelní.

Van der Bellen označil počet Afghánců pobývajících v devítimilionovém Rakousku za „irelevantní“ a uvedl, že s většinou nejsou žádné problémy. Ministři za Zelené se dosud vyhýbají odmítavý postoj lidovců k přijetí Afghánců otevřeně kritizovat.

Tálibán jmenoval ministrem obrany bývalého vězně z Guantánama

Tálibán jmenoval prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě.

Tálibán tento měsíc obsadil téměř celý Afghánistán a v posledních dnech začal jmenovat představitele své vlády. Hnutí slíbilo, že vláda bude zahrnovat množství různých stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci, podotýkají západní média.

Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.

Po propuštění se vrátil na bojiště a postupem času se stal jedním z nejvýznamnějších polních velitelů Tálibánu, který vedl řadu bojových misí proti zahraničním a afghánským vládním jednotkám. Arabská televize Al-Džazíra uvedla, že Zákir velel oddílu Tálibánu, který tento měsíc vstoupil do afghánského prezidentského paláce poté, co padla afghánská vláda vedená prezidentem Ašrafem Ghaním.