Rodinu Zakii Vardakové dlouhá desetiletí válek v Afghánistánu těžce poznamenala. Sovětští vojáci jí před 40 lety zabili otce, Američané o 20 let později zajali a mučili jejího manžela a její bratr byl letos v létě zavražděn v metropoli Kábulu. Vardaková se přesto nevzdala naděje a uchází se o křeslo v parlamentu. 

Úspěšná inženýrka se před několika lety prakticky vzdala podnikání a rozhodla se plně soustředit na boj za práva žen. Po bratrově smrti v létě ji příbuzní žijící v zahraničí přemlouvali, aby se k nim připojila. Vardaková to ale odmítla a s přesvědčením, že se Afghánistán pořád ještě může změnit a mírová země jejího dětství může být obnovena, vstoupila do nebezpečného, korupcí zaplaveného prostředí afghánské politiky.

Vyhlídky před volbami nejsou optimistické. Stále ještě není jisté, zda se hlasování o novém složení parlamentu - všeobecně vnímané jako zkouška před ještě sledovanějšími prezidentskými volbami, chystanými na jaro 2019 - vůbec uskuteční.

Parlamentní volby se měly konat již před třemi lety a provází je řada kontroverzí. Někteří opoziční vůdci žádají další odklad, který by umožnil uvést spolehlivě do provozu kontrolu biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Úřady také kupříkladu zrušily hlasování v neklidné provincii Ghazní na východě země. Pokud se volby na ostatních místech doopravdy uskuteční, budou voliči a kandidáti terčem útoků ozbrojenců a výsledky budou téměř jistě zkresleny kvůli podvodům.

Vardaková ale není sama, kdo věří, že v Afghánistánu může opět zavládnout demokracie. Je součástí nové vlny kandidátů, které tvoří převážně mladí odborníci a podnikatelé ucházející se o mandáty navzdory bezpečnostním rizikům a hořkým zkušenostem s předchozími parlamenty, jež byly kritizovány jako zkorumpované a neefektivní.

Parlamentní volby ovšem přicházejí ve složitou dobu. Afghánistánem zmítají násilnosti s takovým množstvím civilních i vojenských obětí, že afghánské bezpečnostní složky přestaly počet mrtvých ze svých řad zveřejňovat. Radikální hnutí Tálibán kontroluje největší část území od svého pádu a ohrožuje další oblasti. Další hrozbu představuje místní odnož teroristické organizace Islámský stát, která v zemi šíří sektářské násilí, jehož byl Afghánistán v minulých letech převážně ušetřen.

Ačkoli afghánská vláda, její američtí spojenci i Tálibán jsou přístupnější myšlence mírových rozhovorů, než byli v minulých letech, příprava mírového dialogu se s blížícími se volbami zpomalila. Tálibán totiž nemá motivaci jednat s vládou, která může být za několik měsíců vystřídána jinou, a pro představitele ucházející se ve volbách o nové mandáty je jednání s povstalci sázkou do loterie.

Hrozba násilí značně komplikuje volební kampaň. Vzhledem k tomu, že atentátníci v poslední době napadli školy či sportovní kluby, představují shromáždění velkého počtu lidí obrovské riziko jak pro kandidáty, tak pro další účastníky. Zajištění bezpečnosti a pronájem veřejných prostor jsou navíc ve městě, kde se o necelých 40 křesel uchází 800 kandidátů, drahé. Vardaková se proto osobně schází s vlivnými osobnostmi místní komunity, kontaktovat další voliče jí pomáhají najatí dobrovolníci.

"Mluvím s lidmi osobně a říkám jim, co jsem dokázala. Pomáhá mi také velká skupina mladých lidí, kteří navštěvují dům po domu s mým životopisem a vysvětlují, proč jsem tou správnou kandidátkou," prohlásila Vardaková.

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

"Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich - Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán - zaznamenaly víc registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů," upozornil analytik Scott Worden.

Západní země, které volby financují, ale trvají na tom, že se parlamentní i prezidentské volby uskuteční. "Všichni se shodují na tom, že nebudou dokonalé. Ale myslím si, že budou lepší, než lidé očekávají," prohlásil nejmenovaný vysoký diplomat.