Věda polyká stále více peněz, Česko ovšem v inovacích neperlí

AKTUALITA - Aktuality autor: šar

Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti země. Vyplývá to z  výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Navzdory rostoucí sumě peněz provází výzkum dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Je to například málo nově registrovaných patentů nebo slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v Česku v letech 2014 až 2016. Kontrola se zaměřila jak na instituce, pod které výzkum a vývoj spadají - Úřad vlády a vybrané resorty, tak i na příjemce podpory v podobě vybraných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.

V roce 2010 byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR přibližně o pětinu nižší, než byl průměr v zemích Evropské unie. V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem, ale inovační výkonnost ČR přitom ve stejných letech klesala, uvedli kontroloři.

Z dlouhodobých problémů upozornil NKÚ na stále nízký počet nově registrovaných patentů, což podle něj souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi. "V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí Evropské unie," sdělil úřad.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky podle NKÚ ale jen necelé tři miliardy korun.

"Na této bilanci se podepsalo to, jak je nastaven systém podpory," míní kontroloři. Při rozhodování o přidělení podpory hrálo podle NKÚ hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce, obvykle počet publikovaných článků. "Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi," konstatoval NKÚ.

Se závěry kontrolorů nesouhlasí ministerstvo školství. "S řadou konstatování NKÚ, zejména k problematice poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, se ministerstvo rozhodně neztotožňuje," uvedl v reakci ministr školství Robert Plaga (ANO).

Ministerstvo podle něj velmi intenzivně spolupracuje na současných aktivitách ke změně legislativy i dopracování metodiky výzkumných organizací tak, aby nadále do budoucna zlepšovalo prostředí pro poskytování institucionální podpory.

Ministerstvo podle Plagy ve sledovaném období odvedlo profesionální práci a za podstatnou považuje zejména skutečnost, že kontrola NKÚ nezjistila žádné zneužití veřejných peněz či porušení zákona.

Na podporu institucí bylo jen v roce 2016 rozděleno přibližně 13,7 miliardy korun, což byla přibližně polovina peněz ze státního rozpočtu určených na vědu a výzkum.

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. V roce 2016 se na účelovou podporu rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun. Kontrola ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich konkrétní a měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální, uzavřel NKÚ.

Tagy: Česko domácí česká věda Nejvyšší kontrolní úřad věda a technika věda a poznání

Zdroje: ČTK