Po sečtení 99,99 procenta hlasů měl Lula 48,4 procenta hlasů a Bolsonaro 43,2 procenta, volební účast činila 79 procent, k urnám nepřišlo na 30 milionů obyvatel této více než dvousetmilionové země. Poslední průzkum institutu Datafolha přitom předpovídal Lulovi v sobotu večer náskok 14 procentních bodů, nakonec byl náskok pět procentních bodů, tedy asi šest milionů hlasů.

„Dnes jsme porazili lež, kterou ukazoval Datafolha,“ prohlásil po zveřejnění výsledků Bolsonaro, který během kampaně zpochybňoval nejen průzkumy, ale i volební systém. „Rozumím tomu, že lidé volají po změně, ale jisté změny jsou k horšímu,“ řekl také Bolsonaro a jako příklad možného vývoje uvedl Argentinu, Kolumbii, Venezuelu či Nikaraguu. Tyto země mají levicové prezidenty, Venezuela a Nikaragua mají autoritářské vlády proslulé represemi svých kritiků. „Pokud vyhraje, rozlučte se s náboženskou svobodou a respektováním rodiny a tradičních hodnot,“ zkritizoval opět Lulu krajně pravicový prezident, jenž proslul i řadou xenofobních výroků a čelil i obvinění z rasismu.

Jair Bolsonaro | zdroj: Profimedia

Ani Lula ale neztrácí optimismus. „Boj pokračuje až do konečného vítězství,“ prohlásil v neděli večer. „Je to jen odklad. Nikdy jsem nevyhrál v prvním kole,“ dodal politik, který stál v čele země v letech 2003 až 2010 a stále je jedním z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky. Popularitu doma získal zejména díky sociálním programům své vlády, jimiž dostal miliony Brazilců z bídy. V posledních letech mu ale uškodily korupční kauzy, kvůli nimž strávil přes rok a půl ve vězení. Verdikty však posléze zrušil nejvyšší soud kvůli formálních chybám, včetně podjatosti soudce.

Bolsonaro čelil během své vlády široké kritice, i ze zahraničí, kvůli opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa. Mnozí mu vyčítají i laxní přístup k šíření covidu-19, velký počet vojáků ve vládních funkcích či velký nárůst prodeje zbraní, který usnadnil řadou dekretů.

Výsledek druhého kola lze podle analytiků jen těžko odhadnout, oba kandidáti se budou muset snažit oslovit středové voliče a ty, kteří k volbám nepřišli. Záležet bude i na tom, koho podpoří dva středoví kandidáti, kteří skončili na třetím a čtvrtém místě. Třetí byla se 4,2 procenta hlasů (asi 4,8 miliony voličů) středopravicová senátorka Simone Tebetová a čtvrtý se umístil se třemi procenty (asi 3,5 milionu voličů) exministr Lulovy vlády Ciro Gomes. Ani hlasy jeho voličů ale nemá Lula jisté, například v předchozích volbách v roce 2018, kdy Gomes skončil třetí, nepodpořil ve druhém kole kandidáta PT.

Brazilci v neděli volili i 513 členů sněmovny poslanců, třetinu Senátu a guvernéry všech 26 států federace a federálního distriktu metropole Brasília. Liberální strana (PL), k níž patří Bolsonaro, bude mít zřejmě 99 křesel v dolní komoře, a bude tak nejsilnější stranou s větší šancí na koalice než Lulova PT. V neděli se zatím rozhodlo o 15 guvernérech z 27, ostatní vzejdou z druhého kola. Z těchto patnácti jich devět patří k pravicovým stranám.